0

Správné investice do zdraví

KODAŇ – Značnou část loňského roku vévodila novinovým titulkům epidemie eboly v západní Africe. Její vzplanutí bylo sice pustošivé, ale počet obětí, necelých 20 tisíc, je přece jen řádově nižší než počty zemřelých v důsledku nemocí jako AIDS, tuberkulóza a malárie, jimž lze předcházet, přesto v roce 2013 připravily společně o život víc než tři miliony lidí, přičemž nejsilněji postihují nejchudší části světa. Být tomu tak nemusí; vypořádat se s těmito nemocemi by bylo mimořádně dobrou investicí.

Pravda je taková, že k vyřešení všech problémů, jimž svět čelí, nám chybí zdroje, lidské i kapitálové, a tak se musíme zaměřovat na oblasti, kde lze vykonat nejvíc dobrého. Právě o to se teď snaží 193 národních vlád při sestavování souboru rozvojových cílů, jichž má být dosaženo do roku 2030. Abychom přispěli ke směřování těchto snah, můj think tank Centrum Kodaňského konsenzu požádal 60 týmů předních ekonomů, aby zhodnotili některé klíčové cíle a ekonomicky odůvodnili, které z nich by měly být na finálním seznamu.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Zdraví je velké téma, a proto se mu věnovalo šest expertních skupin a osm komentářů – bylo tak v úhrnu postiženo mnoho analytických východisek. Jako obzvlášť nákladově efektivní ovšem vyčníval jeden cíl: potlačování smrtelných nemocí, jimž lze předcházet.

Vezměme si tuberkulózu, která každoročně usmrtí asi 1,4 milionu lidí. Bakterií způsobující TBC jsou celosvětově nakaženy dvě miliardy lidí, přičemž u každého desátého propukne onemocnění.

Jistěže, v boji proti TBC, která během dvacátého století zapříčinila úmrtí asi 100 milionů lidí, bylo dosaženo podstatných úspěchů. Antibiotika v bohatých zemích chorobu prakticky vykořenila a během posledních dvou dekád přispěla ke snížení úmrtnosti na TBC o víc než třetinu, takže od roku 1995 podle odhadů zachránila život 37 milionům lidí.

Mezi chudými však TBC zůstává silně rozšířená a pokrok směřující k jejímu vykořenění brzdí slabé zdravotnické soustavy, chudoba a multirezistentní kmeny TBC. Navzdory počtům obětí, které si vyžádá, se na léčbu TBC vynakládají jen 4 % celkové rozvojové pomoci určené na zdravotnické výdaje, oproti 25 % v případě HIV.

Jeden z problémů tkví v tom, že TBC je těžké diagnostikovat, zejména v zemích s chatrnými zdravotnickými soustavami. Světová zdravotnická organizace proto doporučuje u populací ohrožených vysokou mírou rizika preventivní léčebnou kúru, která stojí pouhých 21 dolarů na osobu. Léčba je velmi účinná a v průměru dokáže prodloužit produktivní život o 20 let.

Za zhruba osm miliard dolarů ročně by se mohla zajistit léčba pro téměř všechny nakažené TBC na světě – a toto úsilí by vyústilo v přínosy v hodnotě téměř 350 miliard dolarů. Jinými slovy každý dolar vynaložený na léčbu TBC by zajistil 43 dolarů ve výnosech, takže se jedná o fenomenálně dobrou investici.

Další smrtelnou nemocí, která neúměrně dopadá na chudé a zranitelné, je malárie. Za současného stavu 90 % úmrtí na malárii připadá na subsaharskou Afriku a 77 % na děti ve věku do pěti let.

I tady existuje nákladově efektivní řešení. Nejúčinnějším antimalarickým lékem je artemisinin, avšak jeho široké rozšíření by vyvolalo riziko vzniku rezistence parazitů, kteří nemoc způsobují. Podávání artemisininu v kombinaci s dalšími antimalarickými léky však může vývoj rezistence zpomalit a zároveň zachránit téměř půl milionu životů ročně. Investice ve výši půl miliardy dolarů do boje proti malárii by přinesla téměř 20 miliard výnosů (či přesněji 36 dolarů z každého vynaloženého dolaru).

Třetí závažná smrtelná nemoc, HIV/AIDS, se objevila až v mnohem novější době než TBC a malárie, které jsou tu už tisíce let. Přestože lidem nakaženým HIV obrovsky pomáhá terapie využívající antiretrovirálních léků, není laciná. K záchraně 200 tisíc životů v nejhůře postižených zemích by bylo zapotřebí miliardy dolarů ročně, přičemž každý vynaložený dolar by generoval přínosy v hodnotě 10 dolarů.

Existuje ale efektivnější možnost. Mužská obřízka je jednorázový zákrok, který může snížit pravděpodobnost přenosu HIV na muže během pohlavního styku o 60 % a s jistým zpožděním omezit přenos i na ženy. Takový přístup by sice nebyl tak účinný jako široce rozšířená léčba, ale vyšel by na nepatrných 30 milionů dolarů ročně – a na přínosech by zajistil téměř miliardu dolarů. To představuje výnos 28 dolarů z každého vynaloženého dolaru.

Vzhledem k pádné argumentaci pro postup proti několika konkrétním chorobám pomocí prevence nebo léčby by člověk mohl předpokládat, že zlepšení všeobecné dostupnosti zdravotní péče s cílem ochránit obyvatele před všemi nemocemi, se kterými se potýkají, by zajistilo ještě větší přínosy. Jeden ekonom zapojený do projektu například prohlásil, že zaměřit se na hrstku klíčových nemocí znamená vytvářet ostrůvky výtečných výsledků v moři špatné praxe.

Ve skutečnosti by však byl sjednocený přístup mnohem nákladnější – a mnohem méně efektivní. Zlepšit obecně zdravotní péči v celém rozvojovém světě by stálo přes 400 miliard dolarů ročně a vyneslo by to jen čtyři dolary z každého vynaloženého dolaru.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Iniciativy související se zdravím mají potenciál životy lidí nejen zachraňovat, ale i proměňovat, a tak by se měly objevit v nové globální rozvojové agendě. Náročným úkolem je stanovit konkrétní iniciativy, které co nejvíc zhodnotí omezené zdroje. Je na světových lídrech, aby zvážili důkazy a chytře rozhodli. Závisí na tom miliony životů.

Z angličtiny přeložil David Daduč