stockbroker William West/AFP/Getty Images

Zásadní slabina globální ekonomiky

ŽENEVA – Když před deseti lety vyhlásila bankrot banka Lehman Brothers, náhle přestalo být jasné, kdo komu co dluží, kdo nedokáže platit dluhy a kdo půjde ke dnu příště. Výsledkem bylo zmrazení mezibankovních úvěrových trhů, panika na Wall Street a krachy firem nejen ve Spojených státech, ale po celém světě. Zatímco se pak politici usilovně snažili na krizi reagovat, experti si kladli otázku, zda se „velké umírnění“ v podobě nízké volatility hospodářských cyklů od 80. let nemění v další velkou hospodářskou krizi.

Při zpětném ohlédnutí bylo sebeuspokojení v době před krizí jednoznačně hanebné. Přesto se toho od té doby pramálo změnilo. Samozřejmě se nám tvrdí, že finanční soustava je jednodušší, bezpečnější a spravedlivější. Jenže banky, které těžily z veřejných peněz, jsou dnes větší než kdykoliv dříve, neprůhledné finanční nástroje jsou znovu v kurzu a fondy pro vyplácení bonusů bankéřům přetékají. Neregulované či nedostatečně regulované „stínové bankovnictví“ současně narostlo do objemu 160 bilionů dolarů. To je dvojnásobek výkonu globální ekonomiky.

Díky bilionům dolarů likvidity, které hlavní centrální banky během posledních deseti let napumpovaly do ekonomiky, se trhy aktiv vzchopily, firemní fúze přeřadily na vyšší rychlost a zpětné odkupy akcií se staly měřítkem manažerské prozíravosti. Naopak reálná ekonomika se potácí mezi jepičími výtrysky optimismu a nesouvislými řečmi o finančních rizicích. A přestože si politici namlouvají, že vysoké ceny akcií a export zvýší průměrné příjmy, faktem zůstává, že většinu zisků už uchvátili ti, kdo stojí na samotném vrcholu pyramidy.

https://prosyn.org/xyc3VAics