2

Ekonomické důsledky rezistence na léky

LONDÝN – Když mě britský premiér David Cameron v červenci požádal, abych se postavil do čela snahy o nalezení řešení stále palčivějšího globálního problému antimikrobiální rezistence, moje první otázka zněla: „Co to je?“ Záhy jsem se dozvěděl, že u bakterií a parazitů se vyvíjí rezistence na existující léky, jako jsou antibiotika a antimalarika, a světu v důsledku toho hrozí, že prohraje svůj boj proti infekčním onemocněním. Moje další otázka tedy zněla: „Proč já? Copak na to nepotřebujete vědce?“

Ukazuje se však, že problém rostoucí antimikrobiální rezistence je stejně tak ekonomický jako vědecký či lékařský. Nebude-li se řešit, zabije každý rok miliony lidí a bude mít vážné nepříznivé ekonomické důsledky pro svět. V rozvojových ekonomikách včetně většiny členů BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a MINT (Mexiko, Indonésie, Nigérie a Turecko) je toto riziko obzvláště vysoké.

Nedávný výzkum provedený nezávislou posudkovou komisí pro antimikrobiální rezistenci, které předsedám, modeloval pravděpodobný dopad tohoto jevu na světovou ekonomiku. Vyplývá z něj, že nezačneme-li antimikrobiální rezistenci řešit, problém se bude stále zhoršovat.

Dopustíme-li, aby se rezistence zvýšila do roku 2020 o 40%, bude globální HDP o 0,5% nižší, než by jinak býval. Do roku 2030 už bude nižší o 1,4%. A do roku 2050 dosáhne ekonomický propad 3%. Akumulovaná ztráta globálního výkonu bude během následujících 35 let činit celkem 100 bilionů dolarů – to je více než jedenapůlnásobek současného ročního globálního HDP.