17

Žužu test globální ekonomiky

NEW YORK – Světová ekonomika zažívá turbulentní vstup do roku 2016. Propadají se akciové trhy, v důsledku strmého poklesu komoditních cen se potácejí rozvíjející se ekonomiky, Evropu destabilizují přílivy uprchlíků, růst Číny v reakci na obrat kapitálových toků a nadhodnocenou měnu výrazně zpomalil a USA jsou politicky ochromené. S úkolem udržet světové hospodářství na nohou zápolí hrstka centrálních bankéřů.

Abychom této svízeli unikli, je potřeba se řídit čtyřmi principy. Zaprvé, globální ekonomický pokrok závisí na vysokých globálních úsporách a investicích. Zadruhé, toky úspor a investic je třeba vnímat globálně, nikoli národně. Zatřetí, plná zaměstnanost závisí na vysokých mírách investic, které odpovídají vysokým mírám úspor. Začtvrté, vysoké soukromé investice podniků závisejí na vysokých veřejných investicích do infrastruktury a lidského kapitálu. Zastavme se nad každým z nich.

Zaprvé, naším globálním cílem by měl být hospodářský pokrok, tedy lepší životní podmínky na celém světě. Tuto metu jsme vetkli do nových Cílů udržitelného rozvoje, jež loni v září přijalo všech 193 členů Organizace spojených národů. Pokrok závisí na vysoké míře globálních investic: vytváření dovedností, techniky a fyzického kapitálu, které budou životní úrovně posouvat výš. V hospodářském rozvoji, stejně jako v životě, není nic zadarmo: bez vysokých měr investic do znalostí, dovedností, strojního vybavení a udržitelné infrastruktury má produktivita sklon klesat (hlavně prostřednictvím devalvace), čímž stahuje životní úrovně.

Vysoké míry investic zase závisejí na vysokých mírách úspor. Proslulý psychologický experiment zjistil, že malým dětem, které dokážou odolat momentálnímu pokušení sníst si žužu bonbon, když tak v budoucnu vydělají dva žužu bonbony, se v dospělosti s vyšší pravděpodobností dařilo lépe než těm, které to nedokázaly. Rovněž společnosti, které pozdrží okamžitou spotřebu, aby ušetřily a investovaly do budoucnosti, se budou těšit vyšším příjmům a lepšímu důchodovému zabezpečení. (Když američtí ekonomové radí Číně, aby roztočila spotřebu a snížila úspory, pouze propagují zlozvyky americké kultury, která příliš málo uspoří a investuje do americké budoucnosti.)