Globální hospodářská spolupráce, anebo krach

Podle odhadů Organizace spojených národů dosáhla světová ekonomika v loňském roce růstu o 3,8% a pokračuje v dobrých výsledcích zaznamenávaných od roku 2003. Mezi státy, které si vedou nejlépe, vynikají rozvojové země v čele s Čínou a Indií, jejichž ekonomiky v roce 2006 vzrostly v průměru o 6,5%. Lze však tento zjevně příznivý obraz celosvětového růstu udržet, zvláště když ho doprovází stále hlubší globální finanční nerovnováha?

Průměrný roční růst v nejméně rozvinutých zemích, z nichž řada leží v Africe, dosáhl loni téměř 7%. Největší světová ekonomika, totiž Spojené státy, vzrostla o 3,2% a zvýšení růstu zaznamenaly také dříve loudavé Japonsko a Evropa. Tyto trendy jsou pozoruhodné zejména ve světle otřesů plynoucích ze zvýšení cen ropy, válek v Afghánistánu a Iráku, mezinárodního terorismu a krachu multilaterálních obchodních jednání.

Vysoká hospodářská výkonnost odráží silnou domácí poptávku v USA vyvolanou nízkými náklady na půjčky a stoupajícími cenami aktiv. To v celém světě zvýšilo export průmyslového zboží a udrželo na uzdě inflaci, díky čemuž se zvýšila poptávka po energii a surovinách z rozvojového světa, která zase zvýšila ceny komodit a prospěla mnoha chudým zemím. Úspory vytvořené ve východní Asii a u mnoha vývozců ropy pak zvýšily globální likviditu a pomohly financovat deficit běžného účtu platební bilance USA, který dnes dosáhl bezpříkladné výše.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/2cUsWL3/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.