PALO ALTO – V době, kdy se globální ekonomika utápí v recesi a finanční krizi, přijali vedoucí představitelé všude na světě řadu monetárních, finančních a fiskálních opatření. Ekonomiky se však dál smršťují, nezaměstnanost stoupá a bohatství se snižuje.
Politické reakce jednotlivých zemí se liší od umírněných po razantní. Čína schválila stimulační balík v objemu 6% HDP, který se zaměřuje (především) na infrastrukturu; Spojené státy uzákonily dvouletý balík výdajů a slev na dani v objemu 800 miliard dolarů. Federální rezervní systém a Bank of England snížily krátkodobé úrokové cíle téměř na nulu a uskutečňují politiku „kvantitativního uvolňování“ – tedy nepřetržitých peněžních injekcí.
Navzdory tomu všemu zůstávají mohutné nadměrné bankovní rezervy nerozpůjčené. Během japonské „ztracené dekády“ nakupovala Bank of Japan většinou japonské vládní dluhopisy, zatímco Fed se snaží znovuotevřít sekundární trhy pro sekuritizované soukromé půjčky (které jsou v USA stejně důležité jako půjčky bankovní), nakupuje cenné papíry kryté hypotékami, spotřebitelské a firemní půjčky a také dluhopisy amerického ministerstva financí. Bank of England zase nakupuje britské vládní dluhopisy („gilts“). Evropská centrální banka vzhledem k silným obavám z inflace reaguje pomaleji.
PALO ALTO – V době, kdy se globální ekonomika utápí v recesi a finanční krizi, přijali vedoucí představitelé všude na světě řadu monetárních, finančních a fiskálních opatření. Ekonomiky se však dál smršťují, nezaměstnanost stoupá a bohatství se snižuje.
Politické reakce jednotlivých zemí se liší od umírněných po razantní. Čína schválila stimulační balík v objemu 6% HDP, který se zaměřuje (především) na infrastrukturu; Spojené státy uzákonily dvouletý balík výdajů a slev na dani v objemu 800 miliard dolarů. Federální rezervní systém a Bank of England snížily krátkodobé úrokové cíle téměř na nulu a uskutečňují politiku „kvantitativního uvolňování“ – tedy nepřetržitých peněžních injekcí.
Navzdory tomu všemu zůstávají mohutné nadměrné bankovní rezervy nerozpůjčené. Během japonské „ztracené dekády“ nakupovala Bank of Japan většinou japonské vládní dluhopisy, zatímco Fed se snaží znovuotevřít sekundární trhy pro sekuritizované soukromé půjčky (které jsou v USA stejně důležité jako půjčky bankovní), nakupuje cenné papíry kryté hypotékami, spotřebitelské a firemní půjčky a také dluhopisy amerického ministerstva financí. Bank of England zase nakupuje britské vládní dluhopisy („gilts“). Evropská centrální banka vzhledem k silným obavám z inflace reaguje pomaleji.