migration Spencer Platt/Getty Images

Mýty o migraci versus ekonomická fakta

WASHINGTON, DC – Devatenáctého prosince 2018 odhlasovalo Valné shromáždění Organizace spojených národů přijetí Globálního kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci. Dohoda byla schválena 152 hlasy, pět hlasů bylo proti a dvanáct se zdrželo. Zastánci přijetí označovali dohodu za krok k humánnějšímu a spořádanějšímu řízení migrace, avšak odpor vůči ní zůstává silný.

Kompakt není právně závaznou smlouvou a nezaručuje migrantům nová práva. Jeho 23 cílů bylo sepsáno na základě dvouletých inkluzivních diskusí a celkem šesti kol vyjednávání, která se konkrétně zaměřovala na vytvoření rámce mezinárodní spolupráce, jenž by příliš nezasahoval do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí.

Vzhledem k mnoha nepochopením kompaktu stojí za to podívat se blíže na problém migrace – a také na obrovský přínos, který může dobře řízený systém migrace znamenat pro hostitelské i domovské země migrantů.

Hnacím motorem migrace je v první řadě absence ekonomických příležitostí doma. Vzhledem k tomu, že úroveň příjmů ve vysokopříjmových zemích je více než sedmdesátkrát vyšší než v zemích s nízkými příjmy, těžko někoho překvapí, že mnoho lidí v rozvojovém světě cítí nutkání zkusit štěstí jinde.

Tento trend dále posilují demografické změny. Zatímco vysokopříjmové země se potýkají se stárnutím populace, v mnoha zemích s nižšími příjmy roste počet práceschopných obyvatel a mladých lidí. Rovněž technologické disrupce vyvíjejí tlak na trhy práce. Podle nedávné zprávy Světové banky navíc tuto tendenci urychlí klimatické změny, které v nadcházejících desetiletích vyženou z domovů odhadem 140 milionů lidí.

Navzdory všeobecnému přesvědčení se však téměř polovina migrantů nepřesouvá z rozvojových do rozvinutých zemí. Migrují spíše mezi rozvojovými zeměmi, často v rámci téhož regionu.

Subscribe now
ps subscription image no tote bag no discount

Subscribe now

Get unlimited access to OnPoint, the Big Picture, and the entire PS archive of more than 14,000 commentaries, plus our annual magazine, for less than $2 a week.

SUBSCRIBE

Navíc stoupá podíl zpětné migrace, kterýžto fakt se často přehlíží – v mnoha případech je to dáno tím, že byl migrantům odepřen vstup na trh práce nebo jim vypršela pracovní smlouva. V posledních dvou letech například výrazně klesl počet nově registrovaných zaměstnanců z jižní Asie ve státech Perského zálivu – od 12% do 41%. Počet potenciálních navrátilců z Evropy – uchazečů o azyl, jímž byla odmítnuta žádost nebo u nichž se zjistilo, že nemají doklady – se v letech 2011 až 2017 čtyřnásobně zvýšil na 5,5 milionu osob. Počet potenciálních navrátilců ze Spojených států se ve stejném období více než zdvojnásobil na více než tři miliony osob. Na vzestupu je i zpětná migrace ze Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky.

Migranti, kteří zůstávají v hostitelských zemích, značně přispívají ekonomice. Ačkoliv je migrantů odhadem 266 milionů, a představují tak jen asi 3,4% světové populace, k HDP přispívají více než devíti procenty.

Aby toho dosáhli, musí migranti překonávat značné bariéry hospodářského úspěchu. Například nekvalifikovaní dělníci, zejména ti z chudých zemí, často platí velmi vysoké provize – které mohou v některých cílových zemích převyšovat celý roční příjem migranta – bezskrupulózním zprostředkovatelům, aby našli zaměstnání mimo svou vlast. Proto je jedním z cílů trvale udržitelného rozvoje (SDG) také snížení nákladů na přijímání pracovníků.

Migrace znamená velký ekonomický přínos rovněž pro domovské země. Migranti sice utrácejí většinu mzdy v hostitelských státech – a zvyšují tam poptávku –, ale zároveň mají tendenci posílat peníze domů a podporovat své rodiny. Je známo, že tyto takzvané remitence přesahují objem oficiální rozvojové pomoci. V loňském roce se remitence do nízkopříjmových a středněpříjmových zemí zvýšily o 11% na 528 miliard dolarů, a přesáhly tak příliv přímých zahraničních investic do těchto zemí.

[Obrázek 1]

Celosvětově je největším příjemcem remitencí Indie (80 miliard dolarů), po níž následují Čína, Filipíny, Mexiko a Egypt. Vyjádřeno jako podíl HDP byly největšími příjemci Tonga, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Nepál. Růst remitencí během roku 2018 byl dán zlepšenými podmínkami na trhu práce v USA a zotavením toků z Ruska a států Perského zálivu.

Přesto není potenciální schopnost remitencí podporovat trvale udržitelný rozvoj zcela naplněna. Významnou překážkou jsou vysoké náklady spojené s převodem peněz.

[Obrázek 2]

Migranti, kteří posílají peníze domů, platí v průměru 7% ze zasílané částky za převod samotný, a to kvůli slabé konkurenci na trhu remitenčních služeb – která je výsledkem přísných regulací s cílem potírat finanční kriminalitu typu praní špinavých peněz – a také kvůli používání neefektivních technologií. Chceme-li dosáhnout cíle SDG v podobě snížení převodních nákladů pod 3% – což by podpořilo pokrok při plnění dalšího cíle zvýšit celkový objem remitencí –, musí jednotlivé země tyto slabiny řešit.

My tyto často přehlížené způsoby, jimiž může migrace podporovat rozvoj, bedlivě sledujeme kvůli jejich vazbám na indikátory SDG. Nedávný výzkum však boří i další migrační mýty a například dokládá, že migranti nepředstavují značnou fiskální zátěž pro hostitelské země a nestlačují mzdy málo kvalifikovaných domácích pracovníků.

Migrační toky sílí – a tento trend bude pokračovat. Rozdrobené migrační politiky opírající se o lidové mýty nemohou tento proces efektivně řídit, natož aby dokázaly využívat příležitostí k podpoře rozvoje, které migrace vytváří. To dokáže jen koordinovaný přístup, jehož vize je obsažena v globálním kompaktu.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

http://prosyn.org/XIIw9Sa/cs;
  1. roach102_WallyMcNameeCORBISCorbisviaGettyImages_ReaganJapanpressconference Wally McNamee/CORBIS/Corbis via Getty Images

    Japan Then, China Now

    Stephen S. Roach

    Back in the 1980s, Japan was portrayed as the greatest economic threat to the United States, and allegations of intellectual property theft were only part of Americans' vilification. Thirty years later, Americans have made China the villain, when, just like three decades ago, they should be looking squarely in the mirror.

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.