ACCRA/BASILEJ – Nedostatečný přístup ke zdravotní péči podkopává v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích zdravotnické výsledky a znevýhodňuje celé generace. V některých nejnedostupnějších komunitách světa však technologie revolučně mění vztah mezi pacienty a moderní medicínou. V odlehlém koutě Ghany například jeden „telemedicínský“ program dokládá, jak efektivní může být digitální péče, když se zdravotnické služby rozšíří o lidi na okraji zájmu.
V roce 2011 zahájily naše organizace první telemedicínský pilotní program v Ghaně s cílem vytvořit model vhodný k expanzi do celé země. Začali jsme v okrese Amansie West v regionu Ashanti, přibližně 330 kilometrů severozápadně od hlavního města Accra, a snažili jsme se zlepšit kvalitu péče v izolovaných oblastech, zkrátit dojezdové časy do nemocnic a snížit náklady pro pacienty.
Program vyvinutý ve spolupráci s globálními telekomunikačními společnostmi, univerzitami a nevládními organizacemi zpočátku zahrnoval 30 venkovských komunit a napojoval přibližně 35 000 lidí na profesionální zdravotníky prostřednictvím personálně vybaveného call-centra. Díky propojení těchto komunit s komunikačním centrem jim byli 24 hodin denně digitálně k dispozici lékaři, zdravotní sestry a specialisté, kteří nabízeli okamžitou podporu pacientům i komunitním zdravotníkům (CHW).
ACCRA/BASILEJ – Nedostatečný přístup ke zdravotní péči podkopává v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích zdravotnické výsledky a znevýhodňuje celé generace. V některých nejnedostupnějších komunitách světa však technologie revolučně mění vztah mezi pacienty a moderní medicínou. V odlehlém koutě Ghany například jeden „telemedicínský“ program dokládá, jak efektivní může být digitální péče, když se zdravotnické služby rozšíří o lidi na okraji zájmu.
V roce 2011 zahájily naše organizace první telemedicínský pilotní program v Ghaně s cílem vytvořit model vhodný k expanzi do celé země. Začali jsme v okrese Amansie West v regionu Ashanti, přibližně 330 kilometrů severozápadně od hlavního města Accra, a snažili jsme se zlepšit kvalitu péče v izolovaných oblastech, zkrátit dojezdové časy do nemocnic a snížit náklady pro pacienty.
Program vyvinutý ve spolupráci s globálními telekomunikačními společnostmi, univerzitami a nevládními organizacemi zpočátku zahrnoval 30 venkovských komunit a napojoval přibližně 35 000 lidí na profesionální zdravotníky prostřednictvím personálně vybaveného call-centra. Díky propojení těchto komunit s komunikačním centrem jim byli 24 hodin denně digitálně k dispozici lékaři, zdravotní sestry a specialisté, kteří nabízeli okamžitou podporu pacientům i komunitním zdravotníkům (CHW).