Riskování všeho

CAMBRIDGE – Ti z nás, kdo mají to štěstí, že žijí v rozvinutém světě, si dělají starosti s bezpočtem drobných – nebo leckdy nepravděpodobných – rizik: s karcinogeny v potravinách, s leteckými haváriemi a tak dále. Ve skutečnosti jsme však v menším bezpečí, než si myslíme. Popíráme hrozbu scénářů, které by dokázaly napáchat takovou spoušť, že i pouhá jedna epizoda by byla příliš.

Mnohé se už napsalo o možných ekologických šocích vyvolaných nároky stále početnější lidské populace na biosféru a o sociálních a politických napětích vyplývajících z nedostatku zdrojů nebo klimatických změn. Ještě znepokojivější jsou však rizika spojená s výkonnými novými kybernetickými technologiemi, biotechnologiemi a nanotechnologiemi: několik málo jednotlivců by omylem nebo v důsledku teroru mohlo podnítit sociální rozklad tak rychle, že by to smetlo veškeré vládní reakce.

Éra „antropocénu“, v níž hlavní celosvětové hrozby nepředstavuje příroda, nýbrž lidé, se stala obzvláště riskantní po masovém rozšíření termonukleárních zbraní. Během celé studené války byly běžným jevem falešné poplachy a špatné odhady na straně obou supervelmocí, přičemž u několika z nich vážně hrozilo rozpoutání jaderného armageddonu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/9HbjePD/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.