0

Patologický boom německého exportu

Německo je světovým průmyslovým bazarem. Žádná jiná země nemůže svým mezinárodním klientům nabídnout tak širokou paletu průmyslových výrobků. Německo má 450 skrytých mistrů světa v oblasti úzce specializovaných produktů a hostí patnáct z dvaceti největších veletrhů na světě. Kromě toho je také největším světovým vývozcem komerčních produktů a druhým největším vývozcem zboží a služeb.

Zároveň se však Německo postupně stává bazarovou ekonomikou i v jiném slova smyslu, protože se dnes specializuje na činnosti, které mají blízko k zákazníkům, zatímco stále větší podíl své výroby s vysokou přidanou hodnotou stěhuje do zemí s nízkou úrovní mezd. Jinými slovy se role Německa ve světové ekonomice postupně přesouvá z výrobce na obchodníka. V důsledku toho obsahuje jeho vývoz stále vyšší podíl dováženého zboží a služeb, zatímco domácí přidaná hodnota na jednotku exportu rychle klesá.

V popředí bazarové ekonomiky stojí automobilový průmysl a elektroprůmysl. Aby totiž zůstaly cenově konkurenceschopné, opírají se o dovážené komponenty. Výroba elektrických produktů, jako jsou čipy a pasivní zařízení, se v mnoha případech zcela přesunula do Asie a i výroba těch automobilů, které se ještě stále montují v Německu, se silně opírá o součástky vyrobené ve východní Evropě.

Pokles přidané hodnoty na jednotku exportu neznamená, že klesá i sama přidaná hodnota v exportu. Pouze to znamená, že se rozvolnil vztah mezi objemem exportu a přidanou hodnotou, kdy na každé 1% dodatečné přidané hodnoty připadá 1,3% růstu objemu německého exportu. Zatímco tedy průměrný podíl dovozu obsaženého v německém vývozu činí 38%, tento dovoz již představuje 53 eurocentů z každého dodatečného eura reálného vývozu.