0

Bolesti Německa na trhu práce

Německo je zemí s velice nízkým počtem stávek. Zatímco průměrný počet pracovních dní zmařených v letech 2000 až 2004 stávkami činil ve Španělsku 234 na 1000 zaměstnanců, v Kanadě 171 a ve Francii 101, v Německu bylo takto ztraceno jen 3,5 dne. Ve statistikách stávek podle OECD se Německo umístilo na třetí příčce odspodu, jen před Polskem s 1,6 zmařeného dne a Japonskem s 0,4 dne.

Tím víc jsou Němci znepokojeni, že odborový svaz strojvůdců GDL schválil celostátní stávku, která zemi ochromí. Nedávno podepsaná dohoda o mzdách pro všechny zaměstnance drah, dojednaná konkurenčními odbory Transnet a GDBA, nešla podle GDL dostatečně daleko, a proto se teď organizace vzpírá a žádá 31% navýšení mezd.

Stávku dočasně zastavil soudní příkaz, čímž vznikl čas na vyjednávání, ale nebezpečí zůstává velké, protože rozhovory se dostaly do slepé uličky. Získá-li GDL vyšší mzdové vyrovnání, než jakého bylo dosaženo v obecné dohodě o mzdách pro všechny pracovníky železnice, tato obecná dohoda pozbude platnosti – což je výsledek, který vedení drah nemůže za žádných okolností přijmout.

Ještě důležitější je, že stávka by ze dvou důvodů mohla vyvolat proměnu paradigmatu na německém trhu práce. Zaprvé, následovat příkladu by mohly další privatizované státní podniky, zejména poštovní a telekomunikační služby. Dříve tyto podniky mohly spoléhat na skutečnost, že jejich pracovníci byli doživotní státní zaměstnanci (Beamte), což byla určitá německá anomálie.