29

Podivný německý obrat proti obchodu

BERLÍN – Okno příležitosti k uzavření Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) mezi Spojenými státy a Evropskou unií se rychle uzavírá. V letošním a příštím roce se v USA, ve Francii a v Německu uskuteční všeobecné volby a předvolební kampaně budou probíhat v prostředí, které je vůči mezinárodním dohodám v jakékoliv podobě stále nepřátelštější. Největší riziko přitom možná přichází z nejméně pravděpodobného zdroje: z Německa coby hnacího motoru exportu.

V současné situaci se proti TTIP staví zhruba 70% německých občanů, což je téměř dvojnásobek průměru v jiných evropských zemích. Lidé jsou v drtivé většině přesvědčeni, že Německo nebude mít z TTIP ekonomický prospěch, že utrpí méně kvalifikovaní zaměstnanci, že velké korporace získají ještě větší moc na úkor spotřebitelů, že dojde k narušení ochrany dat a životního prostředí a že budou podkopána občanská práva.

Množství studií však prokázalo, že všechna tato tvrzení jsou nafouknutá či vyloženě nesprávná. Německo – jehož hospodářský pokrok od konce druhé světové války táhla právě důsledná otevřenost vůči mezinárodnímu obchodu a hospodářské integraci a které zůstává jednou z nejotevřenějších a nejvíce obchodně založených ekonomik v Evropě – by ve skutečnosti patřilo k zemím, které by z TTIP těžily nejvíce.

Předpokládá se, že TTIP by do roku 2035 zvýšilo roční příjem na obyvatele v Německu o 1-3% neboli o 300-1000 eur. Protože je navíc téměř 50% německých pracovních míst přímo či nepřímo navázáno na sektor obchodu, pomohla by dohoda ochránit také zaměstnanost. A díky tomu, že by zvýšila schopnost USA a Evropy určovat globální obchodní standardy, by vzrostla i mezinárodní konkurenceschopnost německých firem. Ne každý jednotlivec či firma by na TTIP vydělal, ale čistý efekt na německou ekonomiku a občany by byl jednoznačně pozitivní.