BERLÍN – Globalizace se dnes na Západě těší stále horší pověsti. Populistická hnutí tvrdí, že z ní průměrný občan nemá velký prospěch, pokud vůbec nějaký. Místo ní nabízejí protekcionismus a unilateralismus. Za nejjistější cestu k obnovení velikosti národa se pokládá národní politika, ať už ve vztahu k obchodu či k finančním regulacím.
Tato populistická agenda však stojí na hluboce pomýleném předpokladu, že mezinárodní spolupráce a mezinárodní obchod jsou hrami s nulovým součtem, jejichž výsledkem jsou jen vítězové a poražení. Ve skutečnosti mohou mít ze spolupráce a obchodu prospěch všechny země. Koneckonců spolupráce a obchod už řadu let zvyšují globální bezpečnost a rozhodně i globální prosperitu – stamiliony lidí v rozvinutém i rozvojovém světě díky nim vybředly z chudoby.
Jistě, globalizace potřebuje pravidla a všeobecně uznávaný rámec, aby se zajistilo, že z ní budou mít prospěch všichni a že přinese trvalý a inkluzivní hospodářský růst. Stejně jako národní legislativa vyžaduje i tento rámec neustálé úpravy. Kdybychom ho však zcela opustili a odklonili se od globalizace, byla by to nesprávná reakce. Naopak bychom měli hledat způsoby, jak mezinárodní hospodářskou spolupráci prohloubit a rozšířit.
BERLÍN – Globalizace se dnes na Západě těší stále horší pověsti. Populistická hnutí tvrdí, že z ní průměrný občan nemá velký prospěch, pokud vůbec nějaký. Místo ní nabízejí protekcionismus a unilateralismus. Za nejjistější cestu k obnovení velikosti národa se pokládá národní politika, ať už ve vztahu k obchodu či k finančním regulacím.
Tato populistická agenda však stojí na hluboce pomýleném předpokladu, že mezinárodní spolupráce a mezinárodní obchod jsou hrami s nulovým součtem, jejichž výsledkem jsou jen vítězové a poražení. Ve skutečnosti mohou mít ze spolupráce a obchodu prospěch všechny země. Koneckonců spolupráce a obchod už řadu let zvyšují globální bezpečnost a rozhodně i globální prosperitu – stamiliony lidí v rozvinutém i rozvojovém světě díky nim vybředly z chudoby.
Jistě, globalizace potřebuje pravidla a všeobecně uznávaný rámec, aby se zajistilo, že z ní budou mít prospěch všichni a že přinese trvalý a inkluzivní hospodářský růst. Stejně jako národní legislativa vyžaduje i tento rámec neustálé úpravy. Kdybychom ho však zcela opustili a odklonili se od globalizace, byla by to nesprávná reakce. Naopak bychom měli hledat způsoby, jak mezinárodní hospodářskou spolupráci prohloubit a rozšířit.