MNICHOV – Oslabující ekonomika rozvířila starou debatu: nepotřebuje Německo hmatatelnou daňovou úlevu pro zaměstnance i firmy, aby zůstalo mezinárodně konkurenceschopné? Anebo by se daně měly zvýšit, aby zajistily více zdrojů na sociální programy a veřejné investice?
Vyšší daně vytvářejí větší prostor pro vládní výdaje, zatímco nižší daně omezují výdajové možnosti státu. Volba mezi těmito variantami má politický ráz. Existuje však jeden obecný přístup, který by mohl v Německu získat podporu napříč politickými stranami: zajistit, aby se procento hospodářského výkonu, které si pro sebe vyžádá veřejný sektor, ve střednědobém výhledu nezvyšovalo ani nesnižovalo.
Podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení na celkovém HDP v Německu už léta stoupá. Referenčním bodem pro rozhodování o celkové daňové zátěži by přitom mohl být rok 2014, kdy čistý nově vzniklý dluh spolkového rozpočtu klesl na nulu. V té době činily daňové příjmy (včetně příspěvků) 38,6% HDP. Do roku 2018 se tento poměr zvýšil na 39,8%.
MNICHOV – Oslabující ekonomika rozvířila starou debatu: nepotřebuje Německo hmatatelnou daňovou úlevu pro zaměstnance i firmy, aby zůstalo mezinárodně konkurenceschopné? Anebo by se daně měly zvýšit, aby zajistily více zdrojů na sociální programy a veřejné investice?
Vyšší daně vytvářejí větší prostor pro vládní výdaje, zatímco nižší daně omezují výdajové možnosti státu. Volba mezi těmito variantami má politický ráz. Existuje však jeden obecný přístup, který by mohl v Německu získat podporu napříč politickými stranami: zajistit, aby se procento hospodářského výkonu, které si pro sebe vyžádá veřejný sektor, ve střednědobém výhledu nezvyšovalo ani nesnižovalo.
Podíl daní a příspěvků na sociální zabezpečení na celkovém HDP v Německu už léta stoupá. Referenčním bodem pro rozhodování o celkové daňové zátěži by přitom mohl být rok 2014, kdy čistý nově vzniklý dluh spolkového rozpočtu klesl na nulu. V té době činily daňové příjmy (včetně příspěvků) 38,6% HDP. Do roku 2018 se tento poměr zvýšil na 39,8%.