LONDÝN – Postupný ústup Spojených států z Blízkého východu zvyšuje tlak na Evropu, aby pomohla podpořit mír v regionu. Vzhledem k tomu, že složité a vášnivé války hrozí přivodit kolaps států, jako jsou Sýrie a Irák, a že dlouho bublající konflikt mezi Izraelem a Palestinou má zřejmě k vyřešení stejně daleko jako kdykoliv dříve, je téměř snazší se ptát, čemu by se Evropa měla vyhnout, než co by měla udělat.
Výchozím bodem musí být jednoduchý, ale zásadní princip: Evropa by se neměla stavět na ničí stranu. Pokud by dopustila, aby realitu zastínily předsudky či emocionální reakce, mohla by učinit situaci ještě mnohem nebezpečnější.
Vezměme si sektářské boje mezi sunnitskými a šíitskými muslimy, které jsou dnes hlavním hybatelem událostí na Blízkém východě. Protože je tento konflikt živen náboženskou rétorikou a krvavými dějinami, vzbuzuje takovou míru vášní a iracionality, která se obtížně zvládá. Jak bylo řečeno: „Kde planou ohně víry, tam bohyně rozumu po špičkách odchází z místnosti.“
LONDÝN – Postupný ústup Spojených států z Blízkého východu zvyšuje tlak na Evropu, aby pomohla podpořit mír v regionu. Vzhledem k tomu, že složité a vášnivé války hrozí přivodit kolaps států, jako jsou Sýrie a Irák, a že dlouho bublající konflikt mezi Izraelem a Palestinou má zřejmě k vyřešení stejně daleko jako kdykoliv dříve, je téměř snazší se ptát, čemu by se Evropa měla vyhnout, než co by měla udělat.
Výchozím bodem musí být jednoduchý, ale zásadní princip: Evropa by se neměla stavět na ničí stranu. Pokud by dopustila, aby realitu zastínily předsudky či emocionální reakce, mohla by učinit situaci ještě mnohem nebezpečnější.
Vezměme si sektářské boje mezi sunnitskými a šíitskými muslimy, které jsou dnes hlavním hybatelem událostí na Blízkém východě. Protože je tento konflikt živen náboženskou rétorikou a krvavými dějinami, vzbuzuje takovou míru vášní a iracionality, která se obtížně zvládá. Jak bylo řečeno: „Kde planou ohně víry, tam bohyně rozumu po špičkách odchází z místnosti.“