9

Jak zachovat ukrajinský průlom

NEW YORK – Po stupňující se vlně děsivého násilí má ukrajinské povstání překvapivě pozitivní výsledek. Oproti všem racionálním očekáváním skupina občanů vyzbrojených prakticky jen holemi a štíty z kartónových krabic a plechových vík od popelnic přemohla policejní jednotky střílející ostrou municí. Došlo k mnoha obětem na životech, ale občané zvítězili. Jednalo se o jeden z oněch historických okamžiků, které v kolektivní paměti společnosti zanechají trvalou stopu.

Jak se taková věc mohla stát? Příhodnou metaforu nabízí princip nejistoty Wernera Heisenberga v kvantové mechanice. Podle Heisenberga se subatomární jevy mohou projevit jako částice nebo jako vlny; podobně lidské bytosti mohou přecházet mezi vystupováním jako jednotlivé částice či jako prvky větší vlny. Jinými slovy nepředvídatelnost dějinných událostí, jako jsou ty na Ukrajině, souvisí s prvkem nejistoty v lidské identitě.

Totožnost člověka se skládá z individuálních prvků a z prvků větších útvarů, k nimž přináleží, a reakce lidí na realitu závisejí na tom, které složky se v jejich chování prosadí. Když civilisté 20. února v Kyjevě zahájili sebevražedný útok proti ozbrojeným silám, jejich smysl pro reprezentaci „národa“ výrazně převážil nad strachem z vlastní smrtelnosti. Výsledkem byl zvrat od hluboce rozštěpené společnosti na pokraji občanské války k bezprecedentnímu pocitu jednoty.

Zda tato jednota vydrží, bude záviset na tom, jak zareaguje Evropa. Ukrajinci demonstrovali svou věrnost Evropské unii, která je sama zoufale rozdělená, jelikož krize eura postavila věřitelské a dlužnické země proti sobě. Právě proto Evropskou unii při vyjednávání s Ukrajinou o asociační dohodě beznadějně vyšachovalo Rusko.