6

Brazílie břichem vzhůru?

SÃO PAULO – Po letech působivého růstu se ekonomické vyhlídky Brazílie zdají stále chmurnější. Od červencového ukončení fotbalového mistrovství světa se ekonomická aktivita propadla, inflační tlaky se zintenzivnily a spotřebitelská i podnikatelská důvěra se zhroutily, což vedlo řadu ekonomů ke snížení prognóz růstu pro letošní rok. Jak nemocná je tedy brazilská ekonomika a jak její malátnost ovlivní výsledek říjnových prezidentských voleb?

Na první pohled se slabý brazilský růst jeví jako pomíjivý a prezidentka Dilma Rousseffová by měla mít dobrou pozici k tomu, aby obhájila funkci pro druhé funkční období. Její Strana pracujících (PT) v posledních dvanácti letech zajistila v zemi nejvyšší růst HDP na obyvatele za posledních více než třicet let, snížila nerovnost příjmů díky rozsáhlému systému sociálních transferů, které se dotkly třetiny brazilských domácností, a snížila oficiální nezaměstnanost na rekordně nízkých 4,5%.

I zběžný pohled na nedávná ekonomická data však odhalí, že brazilský růstový model dost možná naráží na stagflační zeď. Během první poloviny letošního roku dokonce Brazílie s největší pravděpodobností zažila technickou recesi. A roční růst během prezidentského působení Rousseffové pravděpodobně dosáhl v průměru méně než 2% – to je nejpomalejší růst za vlády jakéhokoliv brazilského prezidenta od 80. let, kdy země přestala být hyperinflačním beznadějným případem a chronickým bankrotářem a nastoupila cestu k vytvoření stabilní a stále lépe prosperující středněpříjmové ekonomiky.

Kdyby navíc vláda nebyla snížila daně a nebyla odložila tolik potřebné zvýšení cen benzinu a elektřiny, činila by průměrná roční inflace 7,5% – takové úrovně země nedosáhla několik desítek let. V oblasti služeb, kde vláda nepřijala žádná opatření k potlačení inflace, přesahuje její míra 9%.