2

Fetiš HDP

NEW YORK – Snaha oživit světovou ekonomiku a zároveň reagovat na globální klimatickou krizi přináší zapeklitou otázku: dávají nám statistiky správné „signály“ k dalším krokům? V našem světě zaměřeném na výkonnost se problematice měření dostává čím dál většího významu: co naměříme, má vliv na to, co děláme.

Pracujeme-li s vachrlatými výsledky měření, naše úsilí (třeba snaha zvýšit HDP) může ve skutečnosti přispívat ke zhoršování životních úrovní. Možná se rovněž potýkáme s falešnou nutností volby, když máme mylně za to, že je třeba vyvažovat neexistující protichůdnost mezi ekonomickým výstupem a ochranou životního prostředí. Naopak schopnost lépe měřit hospodářskou výkonnost nám třeba ukáže, že opatření uskutečňovaná ke zlepšení životního prostředí jsou dobrá i pro ekonomiku.

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy před osmnácti měsíci ustavil mezinárodní Výbor pro otázky měření hospodářské výkonnosti a sociálního rozvoje, a to v důsledku své – mnoha lidmi sdílené – nespokojenosti se současným stavem statistických informací o ekonomice a společnosti. Dne 14. září výbor zveřejní svou dlouho očekávanou zprávu.

Stěžejní otázka se týká toho, zda HDP představuje vhodné měřítko životní úrovně. V mnoha případech se zdá , že podle HDP se ekonomice daří mnohem lépe, než jak situaci pociťuje většina občanů. Soustředěnost na HDP navíc vytváří konflikty: politickým lídrům se vštěpuje, že jej mají maximalizovat, ale občané rovněž požadují, aby se věnovala pozornost zvyšování bezpečnosti, snižování znečištění vzduchu a vody, úbytku hluku a podobně – a to všechno může HDP snižovat.