Gaza a neúspěch odstrašování

Strategické odstrašování – odvracení útoku prostřednictvím strachu z odplaty vycházejícího ze značné vojenské převahy – podstupuje v pásmu Gazy den co den zkoušku. Vyostřující se spirála násilí Izraele a gazských milicí ukazuje nejen to, že odstrašování selhává, ale také, že jeho účinnost závisí na dodržování elementárních norem mravnosti.

Někteří bezpečnostní stratégové a teoretici spravedlivé války tvrdí, že v případech, kdy nejsou přímo postiženy životy a blahobyt civilního obyvatelstva, na odstrašování nemusí být nic mravně nepřijatelného. Hrozba odvety, o niž se jeho účinnost opírá, zůstává implicitní a hypotetická. Přestane-li se však odstrašování lišit od kolektivního trestu, který mezinárodní právo článkem 33 čtvrté ženevské konvence zakazuje, je mnohem méně pravděpodobné, že dosáhne svého zamýšleného cíle.

Izrael, který se v září 2005 jednostranně stáhl na okraj Gazy, se teď bojovníkům palestinského odboje snaží bránit ve vrhání raket na své území. Krátce po opětovném rozmístění sil podél gazské hranice Izrael silně omezil vazby mezi Gazou a Západním břehem, stejně jako pohyb zboží mezi Gazou a okolím. Když byl ve svobodných a spravedlivých volbách v lednu 2006 zvolen parlament nakloněný Hamásu, Spojené státy a Izrael vedly kampaň, která měla všem bankám, včetně arabských a islámských, znemožnit jednání s novou vládou.

https://prosyn.org/scWmayacs