NEW YORK – O efektivních rozvojových výdajích se od největší charitativní nadace na světě může poučit každý – od volených funkcionářů přes úředníky až po voliče a daňové poplatníky. Tato ponaučení mají přitom obzvláštní význam v době, kdy se 56 % Evropanů domnívá, že jejich vláda by se měla zaměřovat výhradně na domácí témata a nechat země přijímající pomoc, aby se s problémy vypořádaly, jak nejlépe dokážou (ve Francii, Polsku, Itálii, Maďarsku a Řecku je odpor k pomáhání ještě vyšší).
Nejčtenější britské nedělní noviny nedávno spustily petici vyzývající ke zrušení vyhrazené alokace výdajů na zahraniční pomoc (ve výši 0,7 % národního důchodu). Americký prezident Donald Trump před svým volebním vítězstvím brojil proti „posílání zahraniční pomoci do zemí, které nás nenávidějí“, čímž odrážel všeobecné přesvědčení, že pomoc je třeba seškrtat. Spojené státy na zahraniční pomoc alokují necelé 1 % federálního rozpočtu, ale průměrný Američan je přesvědčen, že toto číslo je jedenatřicetkrát vyšší.
Nadace Billa a Melindy Gatesových každoročně vynakládá víc na rozvojovou pomoc než většina bohatých vlád. Na rozdíl od volených vlád, které se musejí vyrovnávat s prioritami, které si konkurují, od diplomatických ohledů po nálady daňových poplatníků, Nadace Gatesových se může soustředit na to, co funguje nejlíp. Nikde to není vidět zřetelněji než v právě zveřejněném výročním zpravodaji Billa a Melindy, v němž podnikateli Warrenu Buffettovi vysvětlují, jak se utrácí 30 miliard dolarů, které jejich nadaci přislíbil – jedná se o největší jednotlivý dar, jaký kdo kdy dal. Upínají se na tři konkrétní oblasti investic: očkování, antikoncepci a výživu.
NEW YORK – O efektivních rozvojových výdajích se od největší charitativní nadace na světě může poučit každý – od volených funkcionářů přes úředníky až po voliče a daňové poplatníky. Tato ponaučení mají přitom obzvláštní význam v době, kdy se 56 % Evropanů domnívá, že jejich vláda by se měla zaměřovat výhradně na domácí témata a nechat země přijímající pomoc, aby se s problémy vypořádaly, jak nejlépe dokážou (ve Francii, Polsku, Itálii, Maďarsku a Řecku je odpor k pomáhání ještě vyšší).
Nejčtenější britské nedělní noviny nedávno spustily petici vyzývající ke zrušení vyhrazené alokace výdajů na zahraniční pomoc (ve výši 0,7 % národního důchodu). Americký prezident Donald Trump před svým volebním vítězstvím brojil proti „posílání zahraniční pomoci do zemí, které nás nenávidějí“, čímž odrážel všeobecné přesvědčení, že pomoc je třeba seškrtat. Spojené státy na zahraniční pomoc alokují necelé 1 % federálního rozpočtu, ale průměrný Američan je přesvědčen, že toto číslo je jedenatřicetkrát vyšší.
Nadace Billa a Melindy Gatesových každoročně vynakládá víc na rozvojovou pomoc než většina bohatých vlád. Na rozdíl od volených vlád, které se musejí vyrovnávat s prioritami, které si konkurují, od diplomatických ohledů po nálady daňových poplatníků, Nadace Gatesových se může soustředit na to, co funguje nejlíp. Nikde to není vidět zřetelněji než v právě zveřejněném výročním zpravodaji Billa a Melindy, v němž podnikateli Warrenu Buffettovi vysvětlují, jak se utrácí 30 miliard dolarů, které jejich nadaci přislíbil – jedná se o největší jednotlivý dar, jaký kdo kdy dal. Upínají se na tři konkrétní oblasti investic: očkování, antikoncepci a výživu.