5

Ponaučení od Billa Gatese

NEW YORK – O efektivních rozvojových výdajích se od největší charitativní nadace na světě může poučit každý – od volených funkcionářů přes úředníky až po voliče a daňové poplatníky. Tato ponaučení mají přitom obzvláštní význam v době, kdy se 56 % Evropanů domnívá, že jejich vláda by se měla zaměřovat výhradně na domácí témata a nechat země přijímající pomoc, aby se s problémy vypořádaly, jak nejlépe dokážou (ve Francii, Polsku, Itálii, Maďarsku a Řecku je odpor k pomáhání ještě vyšší).

Nejčtenější britské nedělní noviny nedávno spustily petici vyzývající ke zrušení vyhrazené alokace výdajů na zahraniční pomoc (ve výši 0,7 % národního důchodu). Americký prezident Donald Trump před svým volebním vítězstvím brojil proti „posílání zahraniční pomoci do zemí, které nás nenávidějí“, čímž odrážel všeobecné přesvědčení, že pomoc je třeba seškrtat. Spojené státy na zahraniční pomoc alokují necelé 1 % federálního rozpočtu, ale průměrný Američan je přesvědčen, že toto číslo je jedenatřicetkrát vyšší.

Nadace Billa a Melindy Gatesových každoročně vynakládá víc na rozvojovou pomoc než většina bohatých vlád. Na rozdíl od volených vlád, které se musejí vyrovnávat s prioritami, které si konkurují, od diplomatických ohledů po nálady daňových poplatníků, Nadace Gatesových se může soustředit na to, co funguje nejlíp. Nikde to není vidět zřetelněji než v právě zveřejněném výročním zpravodaji Billa a Melindy, v němž podnikateli Warrenu Buffettovi vysvětlují, jak se utrácí 30 miliard dolarů, které jejich nadaci přislíbil – jedná se o největší jednotlivý dar, jaký kdo kdy dal. Upínají se na tři konkrétní oblasti investic: očkování, antikoncepci a výživu.

Všechny tři do hloubky prostudovali specializovaní ekonomové, pro můj think tank Centrum Kodaňského konsenzu, který se vědecky zabývá zásahy a politikami s největším potenciálem zlepšit svět.

social good per dollar spent

Investice do vakcinace jsou naprosto jasná volba. Pokrytí u základní sady dětských vakcín je dnes historicky nejvyšší, dosahuje 86 %. Většina dětí na světě je dnes chráněna před spalničkami, tetanem, černým kašlem, záškrtem a obrnou, což ročně ušetří kolem tří milionů životů. Rozdíl mezi bohatými a chudými zeměmi je nejužší, jaký kdy byl.

Je ale stále možné udělat mnohem víc. Badatelé Kodaňského konsenzu kalkulují, že za zhruba miliardu dolarů ročně by se vakcinační programy mohly rozšířit tak, aby se předcházelo dětskému zápalu plic a průjmům, čímž by se ročně zachránil další milion životů. Tento výzkum dokládá, že každý dolar navíc vynaložený na takové vakcíny přinese lidský blahobyt v hodnotě 60 dolarů. Jak říká Melinda Gates, zachraňovat životy dětí je „ve filantropii nejlepší obchod“.

Antikoncepce je další oblastí, kde čísla hovoří sama za sebe – a kde dochází k značnému pokroku, z nemalé části díky vůdčí roli Nadace Gatesových. Přístup k moderní antikoncepci však stále chybí více než 200 milionům žen. Dosažení téměř všeobecné dostupnosti plánování rodičovství by vyšlo ročně na 3,6 miliardy dolarů, avšak možnost žen mít těhotenství víc pod kontrolou by přinesla úbytek 150 000 případů úmrtí v souvislosti s těhotenstvím a také 600 000 sirotků, zatímco demografická dividenda by posílila hospodářský růst. Přínosy pro společnost jsou v hodnotě 120krát převyšující náklady.

Také zlepšení dětské výživy je pozoruhodně dobrá investice. Zakrnělé děti neprospívají nejen tělesně, ale za lépe živenými vrstevníky zaostávají i v rozvoji kognitivních dovedností. Mají horší výsledky ve škole a v dospělosti vedou chudší život. Výživa malých dětí zahajuje blahodárný koloběh, který má sílící přínosy pro následné generace. Analýza nákladů a přínosů ukazuje, že každý dolar vynaložený na zlepšení výživy v prvních tisíci dnech života dítěte může zajistit přínosy v hodnotě kolem 45 dolarů. V některých státech může tato rentabilita dosahovat až 166 dolarů na každý vynaložený dolar.

Analýza vypracovaná pro Kodaňský konsenzus ukazuje, že každý dolar z peněz Warrena Buffetta vynaložený Nadací Gatesových na vakcinaci, antikoncepci a výživu přináší zisk v hodnotě 45-120 dolarů. Buffett proslul mazanými investicemi, ale taková návratnost – v rozvojovém smyslu – je stejně fenomenální jako podnikatelský úspěch.

V tom se ukrývá ponaučení pro vlády. Nadace Gatesových je bystře zaměřena na výkonné investice, které při nízkých nákladech dokážou přinášet ohromující výsledky. Jelikož nemůžeme zlepšit všechno najednou, měli bychom začít tam, kde můžeme udělat nejvíc dobrého.

Dejme si to do protikladu k přístupu Organizace spojených národů k rozvoji. Její Cíle udržitelného rozvoje (CUR) – důležitá agenda, která bude během příštích 15 let formovat alokaci bilionů dolarů zahraniční pomoci vlád – zahrnuje nezvladatelný komplex 169 rozvojových cílů.

Jistěže, výživa, očkování i antikoncepce jsou součástí CUR. Ztrácejí se ale v záplavě dalších cílů, které jdou do takových podrobností – a odklánějí se od tématu –, že zmiňují význam udržitelného cestovního ruchu a přístupnosti městských zahrad pro invalidy. Jedná se jistě o důležitá témata, ale CUR mají být směrovkami pro nejdůležitější investice. V tomto smyslu selhávají.

Toto pochybení je skutečným důvodem ke znepokojení, protože zaměřit se na oblasti, které nejúčinněji přispívají ke změně, znamená zachránit víc životů. CUR nahradily Rozvojové cíle tisíciletí, jež tvořilo osm jasných, jednoduchých slibů, jako je snížení celosvětové chudoby na polovinu, snížení dětské úmrtnosti a zajištění školní docházky u většího počtu dětí. RCT zachránily nejméně 21 milionů životů.

Bylo by redukcionistické a chybné tvrdit, že soukromý sektor je v rozvojové pomoci úspěšný a veřejný sektor selhává; mnohé z největších úspěchů Nadace Gatesových vyplynuly z partnerství s vládami. Nejpádnější argument pro zachování a posílení výdajů na rozvojovou pomoc však tkví v tom, že bychom se měli nejprve soustředit na nejlepší investice. Inspirací by měl být přístup Nadace Gatesových.

Z angličtiny přeložil David Daduč