0

G20 se hlásí k zeleným financím

PEKING – U ministrů financí států skupiny G20 a guvernérů centrálních bank pomalu nastává ohromující posun v myšlení. Stále více jsou přesvědčení, že „zelené finance“ – tedy financování ekologicky udržitelného růstu – by měly stát v centru strategií hospodářského rozvoje. Tato představa, která se až donedávna omezovala na okrajovou hrstku akademiků a politiků, má potenciál stát se jednou z nejdůležitějších nových „pravd“ jednadvacátého století.

Konvenční model hospodářského rozvoje pokládal ochranu životního prostředí za „luxusní statek“, který si společnosti mohou dovolit až poté, co zbohatnou. Takové myšlení vysvětluje, proč dramatické zvýšení globálního příjmu – během uplynulého století v reálném vyjádření osmdesátinásobné – doprovázel podle Programu OSN pro životní prostředí pokles přírodního kapitálu ve 127 z 140 zemí.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Přírodní kapitál není jen abstraktní koncept; podporuje životy, živobytí a společenský blahobyt. Ekologické škody, které naše činnost způsobuje – emise skleníkových plynů dodávají do systému Země energii tempem rovnajícím se detonaci čtyř jaderných pum za vteřinu –, mají konkrétní důsledky, které už dnes pociťují miliony lidí.

Od roku 2008 vyhánějí přírodní katastrofy každoročně z domovů v průměru 26,4 milionu lidí – což se rovná téměř jednomu člověku každou vteřinu. Třetinu orné půdy na světě dnes ohrožuje její znehodnocování, což přináší ekonomické ztráty ve výši 6,3-10,6 bilionu dolarů ročně. A 21 z 37 největších světových zvodní překročilo zlomový bod trvalé udržitelnosti.

Nedostatky konvenčního přístupu k hospodářskému rozvoji, který upřednostňuje příjmy a zaměstnanost před ochranou životního prostředí, jsou obzvláště patrné v Číně. Podle některých měřítek – zejména podle příjmu na obyvatele a růstu HDP – je rozvojový proces v Číně mimořádně úspěšný. Zároveň však s sebou přinesl smrtelnou úroveň znečištění ovzduší a rozsáhlou kontaminaci a vyčerpávání půdy i vody.

Pozitivní zprávou je, že si čínští představitelé dnes už zřejmě uvědomují, že musí kvalitní životní prostředí zajistit ještě předtím, než Čína dosáhne statusu vysokopříjmové země. Dokonce se posunuli do popředí hnutí za zelené finance.

Úkoly, které Čínu čekají, jsou jistě epochální. Úspěch bude vyžadovat investice v odhadovaném objemu 600 miliard dolarů ročně do oblastí, jako jsou rekultivace a ochrana životního prostředí, obnovitelná energie a energetická účinnost, případně trvale udržitelné dopravní systémy. Vzhledem k tomu, že z veřejných zdrojů bude pocházet méně než 15% těchto financí, musí Čína rovněž uzpůsobit svou finanční soustavu tak, aby podporovala soukromé investice.

Čína však už podniká kroky správným směrem. Ústřední vedoucí skupina pro rozsáhlé prohloubení reforem rozhodla 30. srpna za účasti prezidenta Si Ťin-pchinga o transformaci čínské finanční soustavy tak, aby usnadňovala zelené investice. Takzvané „směrnice pro zavedení systému zelených financí“ přijaté na tomto zasedání představují první světový pokus o vytvoření integrovaného balíku politik na podporu ambiciózního posunu směrem k zelené ekonomice.

Podle těchto směrnic bude muset Čína vyvinout širokou paletu nových finančních nástrojů včetně zelených úvěrů, zelených rozvojových fondů, zelených dluhopisů, zelených produktů vázaných na akciové indexy, zeleného pojištění a uhlíkových financí. Dále musí zavést řadu konkrétních politik, regulací a pobídek včetně novátorského využívání reúvěrovacích operací, úrokových dotací a garancí centrální bankou. A také musí založit celostátní Fond zeleného rozvoje, podobně jako Velká Británie založila Zelenou investiční banku.

Z vývoje tohoto procesu v Číně si vezmou důležitá ponaučení i další země snažící se vybudovat trvaleji udržitelnou ekonomiku. Některé vlády však neváhají vzít věci do vlastních rukou. Balíky novátorských politik vznikají stále rychlejším tempem, od Iniciativy za zelené finance města Londýn až po indonéský Atlas trvale udržitelných financí.

Mnohé světové burzy navíc začaly vyžadovat, aby kotované firmy zveřejňovaly svá rizika pro trvale udržitelný rozvoj. A vznikla koalice bankovních regulátorů, která zkoumá, jak prosazovat zelené úvěry. Detaily se mohou stát od státu lišit, avšak cíl je společný: harmonizovat kapitálové trhy s potřebami financování inkluzivní, trvale udržitelné ekonomiky.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Agenda skupiny G20, která si klade za cíl podporovat silný, trvale udržitelný a vyvážený hospodářský růst, by se nyní měla aktualizovat tak, aby odrážela tento společný cíl, přičemž zelené finance by se měly stát klíčovou součástí činnosti G20. Čínský summit, který se koná tento týden, je pro to ideálním odrazovým můstkem.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.