Předloňský summit představitelů zemí skupiny G8 ve skotském Gleneagles sliboval prosazování agendy čistého rozvoje a mobilizaci finanční podpory pro zelenější růst v klíčových nových tržních ekonomikách. Letošní setkání v německém Heiligendammu musí tento slib naplnit.
Od Gleneagles se nahromadila kritická hmotnost veřejné podpory rozhodnému jednání v otázce klimatických změn. Podle některých lidí bylo dosaženo bodu zvratu. Věda a ekonomika klimatických změn se sblížily v důsledku zdrcujících vědeckých důkazů obsažených ve studiích Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) a ve zprávě sira Nicholase Sterna pro britskou vládu, která porovnává náklady na akci s náklady na nečinnost. Experti, podnikatelská komunita, znepokojení občané i vnímavé vlády po celém světě se scházejí k hledání společných řešení globálního problému, který je možná zdaleka nejdůležitějším, jemuž jako globální společenství čelíme.
V Heiligendammu budou vedoucí představitelé zemí skupiny G8 spolu se zástupci významných rozvíjejících se ekonomik (Brazílie, Mexika, Číny, Indie a Jihoafrické republiky, které jsou plně odkázány na spotřebu energie, aby mohly nadále vytvářet hospodářský růst) diskutovat o všestranném přístupu zahrnujícím řadu energetických řešení od energetické hospodárnosti a obnovitelné energie až po zachytávání, skladování a odlučování uhlíku. Kromě toho mají příležitost podpořit využití tržních mechanismů ke dvěma věcem: ke zmírnění klimatických změn a současně i k vytvoření pobídek k rozsáhlejšímu využívání čisté energie.
Důležitým prostředkem, jak obou cílů dosáhnout, je rozšíření trhů s uhlíkem. Uhlíkové finance představují účinný nástroj pro přesun prostředků směrem k investicím nepoškozujícím klima, včetně investic do rozvojového světa. Pouze v loňském roce se hodnota světového trhu s uhlíkem ztrojnásobila na více než 30 miliard dolarů, přičemž zhruba 20 procent této částky putovalo na projekty v rozvojovém světě. Podle jednoho odhadu by se při existenci dlouhodobého, předvídatelného a spravedlivého globálního regulačního rámce pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012 (kdy vyprší platnost „kjótského protokolu“) mohly trhy s uhlíkem exponenciálně rozvíjet a zajistit finanční toky do rozvojových zemí ve výši 20 až 120 miliard dolarů ročně.
Tyto prostředky jsou bolestně zapotřebí. Výpočty Světové banky ukazují, že rozvojové země potřebují až do roku 2030 roční investice ve výši asi 165 miliard dolarů jen na to, aby zajistily svým občanům elektřinu. Z této částky je promptně vyčlenitelná pouze asi polovina. Kromě tohoto osmdesátimiliardového schodku budou rozvojové země potřebovat 30 miliard dolarů ročně, aby snížily emise skleníkových plynů pouze z energetického sektoru a přeorientovaly se na nízkouhlíkový rozvoj, plus dalších 10 až 40 miliard dolarů ročně, aby se adaptovaly na dnes již nevyhnutelné dopady klimatických změn.
Závazek skupiny G8 k vytvoření globálního trhu s uhlíkem podpoří dlouhodobé financování po roce 2012. Tyto uhlíkové finance mohou řešit také otázku odlesňování, jež představuje přibližně 20% celosvětových emisí CO2 způsobujících klimatické změny. „Centrum pralesního uhlíku“ dokáže odměňovat ochranu pralesů jako způsob ochrany klimatu, přičemž současně chrání ekosystémy a generuje příjmy pro chudé komunity v rozvojových zemích. V zájmu zabránění odlesňování bude Světová banka dychtivě spolupracovat s partnery na experimentu s takovým zařízením.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Rozšířený trh s uhlíkem může pomoci s platbami za transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku, ale nebude to stačit. Stejně jako v případě jiných nových trhů nějakou dobu potrvá, než dozraje a dosáhne i do míst se slabšími tržními institucemi.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že bohaté země se musí postavit do čela, protože teprve poté je budou následovat méně rozvinuté ekonomiky, a má pravdu. Velká Británie nedávno ohlásila vznik nového Mezinárodního okna fondu pro ekologickou transformaci o objemu 800 milionů liber. Japonský premiér Šinzó Abe uvedl, že jeho země je připravena zkoumat možnost vytvoření nového finančního mechanismu, v jehož rámci poplynou značné prostředky do relativně dlouhodobých investic, které pomohou rozvojovým zemím zastavit globální oteplování. Právě tento typ vedení svět v oblasti klimatických změn potřebuje.
Mobilizace financování čistých investic ve velkém měřítku dnes a v příštích 5 až 10 letech má klíčový význam, protože právě v této době rozvojové země v podstatě „uzamknou“ své uhlíkové emise pro následujících 50 let. Dokážeme-li jim pomoci nastoupit na nízkouhlíkovou dráhu, učiníme obrovský krok vpřed pro zachování a ochranu naší planety, přičemž jim současně umožníme snížit chudobu a nabídnout jejím občanům lepší budoucnost. Summit v Heiligendammu může naplnit závazky učiněné předloni v Gleneagles a přiblížit svět k udržitelnější budoucnosti.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
Current debates about Israeli policy are rife with double standards, leading to absurd decisions like Germany’s recent cancellation of a pro-Palestinian gathering. By quashing legitimate speech and assembly, an Israel-aligned establishment risks inciting precisely the kind of anti-Semitism that it wants to prevent.
worries that the double standards applied on Israel’s behalf will lead to an anti-Semitic backlash.
Předloňský summit představitelů zemí skupiny G8 ve skotském Gleneagles sliboval prosazování agendy čistého rozvoje a mobilizaci finanční podpory pro zelenější růst v klíčových nových tržních ekonomikách. Letošní setkání v německém Heiligendammu musí tento slib naplnit.
Od Gleneagles se nahromadila kritická hmotnost veřejné podpory rozhodnému jednání v otázce klimatických změn. Podle některých lidí bylo dosaženo bodu zvratu. Věda a ekonomika klimatických změn se sblížily v důsledku zdrcujících vědeckých důkazů obsažených ve studiích Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) a ve zprávě sira Nicholase Sterna pro britskou vládu, která porovnává náklady na akci s náklady na nečinnost. Experti, podnikatelská komunita, znepokojení občané i vnímavé vlády po celém světě se scházejí k hledání společných řešení globálního problému, který je možná zdaleka nejdůležitějším, jemuž jako globální společenství čelíme.
V Heiligendammu budou vedoucí představitelé zemí skupiny G8 spolu se zástupci významných rozvíjejících se ekonomik (Brazílie, Mexika, Číny, Indie a Jihoafrické republiky, které jsou plně odkázány na spotřebu energie, aby mohly nadále vytvářet hospodářský růst) diskutovat o všestranném přístupu zahrnujícím řadu energetických řešení od energetické hospodárnosti a obnovitelné energie až po zachytávání, skladování a odlučování uhlíku. Kromě toho mají příležitost podpořit využití tržních mechanismů ke dvěma věcem: ke zmírnění klimatických změn a současně i k vytvoření pobídek k rozsáhlejšímu využívání čisté energie.
Důležitým prostředkem, jak obou cílů dosáhnout, je rozšíření trhů s uhlíkem. Uhlíkové finance představují účinný nástroj pro přesun prostředků směrem k investicím nepoškozujícím klima, včetně investic do rozvojového světa. Pouze v loňském roce se hodnota světového trhu s uhlíkem ztrojnásobila na více než 30 miliard dolarů, přičemž zhruba 20 procent této částky putovalo na projekty v rozvojovém světě. Podle jednoho odhadu by se při existenci dlouhodobého, předvídatelného a spravedlivého globálního regulačního rámce pro snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012 (kdy vyprší platnost „kjótského protokolu“) mohly trhy s uhlíkem exponenciálně rozvíjet a zajistit finanční toky do rozvojových zemí ve výši 20 až 120 miliard dolarů ročně.
Tyto prostředky jsou bolestně zapotřebí. Výpočty Světové banky ukazují, že rozvojové země potřebují až do roku 2030 roční investice ve výši asi 165 miliard dolarů jen na to, aby zajistily svým občanům elektřinu. Z této částky je promptně vyčlenitelná pouze asi polovina. Kromě tohoto osmdesátimiliardového schodku budou rozvojové země potřebovat 30 miliard dolarů ročně, aby snížily emise skleníkových plynů pouze z energetického sektoru a přeorientovaly se na nízkouhlíkový rozvoj, plus dalších 10 až 40 miliard dolarů ročně, aby se adaptovaly na dnes již nevyhnutelné dopady klimatických změn.
Závazek skupiny G8 k vytvoření globálního trhu s uhlíkem podpoří dlouhodobé financování po roce 2012. Tyto uhlíkové finance mohou řešit také otázku odlesňování, jež představuje přibližně 20% celosvětových emisí CO2 způsobujících klimatické změny. „Centrum pralesního uhlíku“ dokáže odměňovat ochranu pralesů jako způsob ochrany klimatu, přičemž současně chrání ekosystémy a generuje příjmy pro chudé komunity v rozvojových zemích. V zájmu zabránění odlesňování bude Světová banka dychtivě spolupracovat s partnery na experimentu s takovým zařízením.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Rozšířený trh s uhlíkem může pomoci s platbami za transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku, ale nebude to stačit. Stejně jako v případě jiných nových trhů nějakou dobu potrvá, než dozraje a dosáhne i do míst se slabšími tržními institucemi.
Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že bohaté země se musí postavit do čela, protože teprve poté je budou následovat méně rozvinuté ekonomiky, a má pravdu. Velká Británie nedávno ohlásila vznik nového Mezinárodního okna fondu pro ekologickou transformaci o objemu 800 milionů liber. Japonský premiér Šinzó Abe uvedl, že jeho země je připravena zkoumat možnost vytvoření nového finančního mechanismu, v jehož rámci poplynou značné prostředky do relativně dlouhodobých investic, které pomohou rozvojovým zemím zastavit globální oteplování. Právě tento typ vedení svět v oblasti klimatických změn potřebuje.
Mobilizace financování čistých investic ve velkém měřítku dnes a v příštích 5 až 10 letech má klíčový význam, protože právě v této době rozvojové země v podstatě „uzamknou“ své uhlíkové emise pro následujících 50 let. Dokážeme-li jim pomoci nastoupit na nízkouhlíkovou dráhu, učiníme obrovský krok vpřed pro zachování a ochranu naší planety, přičemž jim současně umožníme snížit chudobu a nabídnout jejím občanům lepší budoucnost. Summit v Heiligendammu může naplnit závazky učiněné předloni v Gleneagles a přiblížit svět k udržitelnější budoucnosti.