6

Jak bojovat s nadcházející krizí likvidity

SÃO PAULO – Tento měsíc se vedoucí představitelé států skupiny G-20 sejdou v turecké Antalyi na desátém summitu od vypuknutí globální finanční krize v roce 2007. Navzdory všem dosavadním jednáním – prestižním akcím za účasti nejdůležitějších osob z nejvlivnějších ekonomik světa – však nedošlo k žádnému skutečnému pokroku směrem k reformě mezinárodní finanční architektury. Od soulského summitu v roce 2010 se skupina tímto tématem ani vážně nezabývala. Jednoduše řečeno tak G-20 selhává ve svém hlavním a původním cíli zvýšit globální finanční a měnovou stabilitu.

Významnou součástí problému je skutečnost, že agenda G-20 je postupem let stále nabitější. V době rýsujícího se finančního chaosu se však G-20 musí přestat snažit o vyřešení široké palety témat současně – tento cíl se ukázal jako nesplnitelný – a vrátit se k základům.

Americký Federální rezervní systém se připravuje na zvýšení úrokových sazeb, které drží od krize téměř na nule. Ačkoliv je zpřísnění měnové politiky možná nezbytné, hrozí vyvolat vážnou krizi likvidity v rozvojových zemích, což by mělo velký dopad na hospodářský růst a rozvoj. Proto se účastníci listopadového summitu G-20 musí zaměřit na vytvoření důvěryhodné institucionální hráze pro obtížné časy v budoucnu.

Konkrétně by G-20 měla poskytnout víc pravomocí Mezinárodnímu měnovému fondu – jednak naléháním, aby víc využíval své stávající pravomoci, a jednak prosazováním institucionální reformy. Guvernér indické centrální banky Raghuram Rajan to ostatně zdůraznil na nedávných výročních zasedáních MMF a Světové banky v peruánské Limě, když vyzval fond, aby vybudoval trvalou globální záchrannou síť na pomoc zemím, které v budoucnu postihne krize likvidity.