LONDÝN – Naši budoucnost dnes diktují zlomové technologie, neboť současné inovace čím dál větší měrou rozostřují hranice mezi fyzickou, digitální a biologickou říší. Na operačních sálech a v restauracích rychlého občerstvení jsou už roboti, dokážeme využít třírozměrného snímkování a odběru kmenových buněk k pěstování lidských kostí z pacientových vlastních buněk a trojrozměrný tisk vytváří oběhovou ekonomiku, v níž lze suroviny použít poprvé a pak opakovaně.
Toto cunami technologického novátorství bude i nadále do hloubi měnit, jak žijeme a pracujeme a jak fungují naše společnosti. Během toho, co se označuje za čtvrtou průmyslovou revoluci, se dospívající technologie – mimo jiné robotika, nanotechnologie, virtuální realita, třírozměrný tisk, internet věcí, umělá inteligence a vyspělá biologie – budou sbližovat. A jak se tyto technologie budou dál vyvíjet a široce zavádět, přinesou s sebou radikální proměny ve všech oborech, odvětvích a ekonomikách a ve způsobu, jímž jednotlivci, firmy a společnosti produkují, distribuují a spotřebovávají zboží a služby a zbavují se jich.
Tento vývoj vyvolává úzkostné otázky ohledně toho, jakou úlohu budou ve světě poháněném technologiemi hrát lidé. Studie Oxfordské univerzity z roku 2013 odhaduje, že během příštích dvou dekád by automatizace mohla ve Spojených státech znamenat konec téměř poloviny všech pracovních míst. Na druhou stranu ekonomové jako James Bessen z Bostonské univerzity tvrdí, že automatizace jde často ruku v ruce s tvorbou nových pracovních míst. Co nás tedy čeká – nová pracovní místa, nebo rozsáhlá strukturální nezaměstnanost?
LONDÝN – Naši budoucnost dnes diktují zlomové technologie, neboť současné inovace čím dál větší měrou rozostřují hranice mezi fyzickou, digitální a biologickou říší. Na operačních sálech a v restauracích rychlého občerstvení jsou už roboti, dokážeme využít třírozměrného snímkování a odběru kmenových buněk k pěstování lidských kostí z pacientových vlastních buněk a trojrozměrný tisk vytváří oběhovou ekonomiku, v níž lze suroviny použít poprvé a pak opakovaně.
Toto cunami technologického novátorství bude i nadále do hloubi měnit, jak žijeme a pracujeme a jak fungují naše společnosti. Během toho, co se označuje za čtvrtou průmyslovou revoluci, se dospívající technologie – mimo jiné robotika, nanotechnologie, virtuální realita, třírozměrný tisk, internet věcí, umělá inteligence a vyspělá biologie – budou sbližovat. A jak se tyto technologie budou dál vyvíjet a široce zavádět, přinesou s sebou radikální proměny ve všech oborech, odvětvích a ekonomikách a ve způsobu, jímž jednotlivci, firmy a společnosti produkují, distribuují a spotřebovávají zboží a služby a zbavují se jich.
Tento vývoj vyvolává úzkostné otázky ohledně toho, jakou úlohu budou ve světě poháněném technologiemi hrát lidé. Studie Oxfordské univerzity z roku 2013 odhaduje, že během příštích dvou dekád by automatizace mohla ve Spojených státech znamenat konec téměř poloviny všech pracovních míst. Na druhou stranu ekonomové jako James Bessen z Bostonské univerzity tvrdí, že automatizace jde často ruku v ruce s tvorbou nových pracovních míst. Co nás tedy čeká – nová pracovní místa, nebo rozsáhlá strukturální nezaměstnanost?