Euro coins

Klub záporných sazeb

BRUSEL – Po velkou část posledních deseti let dosahují centrální banky při oslabování silných globálních deflačních sil jen omezených úspěchů. Americký Federální rezervní systém udržuje od roku 2008 nulové úrokové sazby a současně uskutečnil několik vln bezpříkladného rozšiřování své účetní bilance prostřednictvím rozsáhlých nákupů dluhopisů. Bank of England, Japonská centrální banka a Evropská centrální banka se vydaly v jeho stopách a každá z nich vyrukovala s vlastní verzí takzvaného „kvantitativního uvolňování“ (QE). Přesto se inflace nikde znatelně nezvýšila.

Navzdory společnému boji proti deflačním tlakům se dnes měnová politika – a také hospodářský výkon – těchto zemí navzájem odchyluje. Zatímco Spojené státy a Velká Británie dnes rostou natolik rychle, že mohou opustit expanzivní politiku a zvýšit úrokové sazby, eurozóna a Japonsko zesilují QE a stlačují dlouhodobé úrokové sazby hlouběji do záporného pásma. Čím lze tento rozdíl vysvětlit?

Stručná odpověď zní, že dluhem. USA a Velká Británie už desítky let vykazují deficity běžného účtu, a jsou proto dlužníky, zatímco eurozóna a Japonsko pracují s vnějšími přebytky, což z nich činí věřitele. Jelikož záporné sazby prospívají dlužníkům a poškozují věřitele, vyvolal jejich nástup po globální hospodářské krizi zotavení v USA a Velké Británii, zatímco v eurozóně a v Japonsku měl jen malý efekt.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/GXpPlwM/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.