Soukromé bohatství a evropská solidarita

KOLÍN NAD RÝNEM – Málo diskutovaným, ale klíčovým faktorem v debatě o přenosu bohatství z hospodářsky zdravějšího evropského severu na sužovaný jih je vztah mezi veřejným dluhem, HDP a soukromým bohatstvím (finanční a nefinanční aktiva domácností minus jejich finanční závazky) – zejména poměr soukromého bohatství k HDP v zemích eurozóny.

Plán Evropské centrální banky na nákup dluhopisů sice do značné míry uklidnil finanční trhy, ale některé evropské ekonomiky – včetně Itálie, Španělska, Řecka a Portugalska – jsou stále v ohrožení, protože nerostou dost rychle na to, aby omezily své deficity a zabrzdily růst svého národního dluhu. Trpkou ironií je, že poměr soukromého bohatství k HDP v některých zemích, které potřebují podporu od ECB a severních členů eurozóny, je stejný nebo i vyšší než tentýž poměr v solventnějších státech.

Vezměme si Itálii, která má nejvyšší poměr soukromého bohatství k veřejnému dluhu ze všech států skupiny G-7 a tato hodnota je u ní zhruba o 30% až 40% vyšší než v případě Německa. Itálie a Francie mají navíc poměr soukromého dluhu k HDP na úrovni pěti ku jedné, přičemž ve Španělsku činila tato hodnota – přinejmenším do doby, než zemi plně zasáhla krize – šest ku jedné. Naproti tomu v Německu, které je největším evropským věřitelem, je to pouze 3,5 ku jedné.

We hope you're enjoying Project Syndicate.

To continue reading, subscribe now.

Subscribe

Get unlimited access to PS premium content, including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, On Point, the Big Picture, the PS Archive, and our annual year-ahead magazine.

http://prosyn.org/ZG8RDQ7/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.