ABÚ ZABÍ – Zdravotníci v první linii zajišťují základní služby – od poskytování vakcinací po sběr dat potřebných k předvídání výskytu nemocí – tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Tito pracovníci překonávají složité, často i nebezpečné podmínky, aby se dostali k miliardě lidí z celého světa, kteří mají omezený přístup ke zdravotnickým službám, ať už v odlehlých venkovských oblastech nebo v konfliktních zónách. A jejich podpora je nedostatečná.
Vliv zdravotníků v první linii na zlepšování globálního zdraví je znovu a znovu potvrzován. Například Rwanda a Etiopie na počátku tisíciletí najaly a vycvičily tisíce takových pracovníků, kteří stáli v čele boje proti malárii – školili komunity v otázkách prevence a rozpoznávání, rozdávali nástroje typu síťových lůžek a zajišťovali léčbu. V důsledku toho se výskyt malárie v obou zemích snížil v letech 2000 až 2015 o 75%.
Přesto svět schopnosti a příspěvek zdravotníků v první linii ustavičně podceňuje. To nejen podkopává jejich schopnost efektivně vykonávat svou práci, ale navíc je to vystavuje značnému riziku, kdy například rozšířené dezinformace o vakcínách podněcují útoky proti těm, kdo je poskytují.
Vezměme si Pákistán, kde ultrakonzervativní klerikové a ozbrojení radikálové pokládají vakcinační programy proti obrně za západní čachry s cílem sterilizovat a špehovat muslimy. V dubnu dva ozbrojenci zaútočili na tým zdravotníků, jednoho zabili a druhého kriticky zranili. Stejně tak v Nigérii se islamistické radikální skupině Boko Haram – která tvrdí, že vakcína proti obrně může vést k neplodnosti a poraněním kostí – přisuzuje útok na členy vakcinačního týmu, při němž v roce 2013 zemřelo devět osob.
Takové podmínky odrazují kvalifikované lidi od vstupu do řad zdravotníků v první linii. Světová zdravotnická organizace varuje, že do roku 2030 bude chybět 18 milionů zdravotníků, přičemž obzvláště postižené budou nízkopříjmové a středněpříjmové země.
Bez dostatečného počtu zdravotníků v první linii svět nedokáže splnit cíl skoncovat do roku 2030 s malárií, tuberkulózou a zanedbávanými tropickými onemocněními – což je součást třetího cíle trvale udržitelného rozvoje (SDG) Organizace spojených národů. Loňský závazek 53 vedoucích představitelů zemí Commonwealthu snížit do roku 2023 zátěž malárie o polovinu rovněž zůstane nedosažitelný. Jelikož nedostatek zdravotníků v první linii ochromuje primární zdravotnické systémy, mohl by zvrátit dosavadní pokrok, zejména v chudých a marginalizovaných zemích.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naštěstí si to mezinárodní společenství začalo uvědomovat. Světové zdravotnické shromáždění v květnu dospělo ke třem rezolucím: o všeobecném pokrytí zdravotní péčí (zaměřeném na komunitní zdravotníky), o primární zdravotní péči a o vysoké schůzce o všeobecném pokrytí zdravotní péčí, která proběhne příští měsíc.
Na půdorysu Světového zdravotnického shromáždění navíc WHO společně s Mezinárodní farmaceutickou federací zorganizovala schůzku, která se měla zabývat nedostatkem zdravotníků. Ze schůzky vyplynulo šest klíčových poselství, jimiž se má snaha o vyřešení tohoto nedostatku řídit. Prvním poselstvím je pěstovat spolupráci mezi sdruženími zdravotnických profesionálů, aby se mobilizovala multisektorová strategie.
Taková spolupráce je nezbytná. Abychom však zajistili dostatečné financování, musí jít dál. V minulosti hráli velcí dárci typu Francie, Velké Británie a Spojených států významnou roli coby tahouni pokroku v oblasti globálního zdraví, a to jak přímo, tak prostřednictvím Globálního fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Jejich činnost pak doplňovali nevládní dárci, například Nadace Billa & Melindy Gatesových, Carterovo centrum nebo Jeho Výsost šajch Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Zabí. V poslední době navyšuje své příspěvky také soukromý sektor; některé farmaceutické společnosti například darovaly vakcíny a léčiva.
Vzhledem k rozsahu problému a častému nedostatku domácích financí musí všichni zúčastnění své příspěvky zvýšit. Za tímto účelem musíme lépe využívat novátorské mechanismy financování, které zmobilizují soukromý kapitál na podporu vytváření pružných zdravotnických systémů a silné zdravotnické obce pro první linii.
Zároveň by se měly podniknout kroky k zajištění co nejefektivnějšího využití získaných financí. To znamená řídit se dalším klíčovým poselstvím květnového zasedání WHO: „zavádět, co funguje“, od komunitního angažmá po přístupy zaměřené na lidi.
Zdravotníci v první linii jsou pro takovou strategii stěžejní. Proto je dalším klíčovým poselstvím „zajistit slušnou práci“: náležitý výcvik, spravedlivé odměňování, dostatečnou podporu a osobní bezpečnost. Experti odhadují, že každý dolar investovaný do komunitních zdravotníků by mohl vygenerovat 10 dolarů v podobě zvýšené produktivity.
Posledním střípkem do mozaiky jsou technologie, které mohou podporovat zdravotníky v terénu. Například mobilní aplikace mohou pomoci propojit zdravotníky s pacienty na nejodlehlejších místech, umožnit jim rychlejší diagnózu a zdravotní rady v reálném čase. Digitální technologie navíc dokážou usnadňovat přesnou analýzu dat, které zdravotníci shromáždí, a tím zkvalitňovat poskytování služeb a detekci výskytu onemocnění.
Zdravotničtí pracovníci v první linii jsou neopěvovanými hrdiny globálního zdraví. Je načase složit jim poklonu – a zavádět takové politiky, které budou jejich hodnotu odrážet.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Within its first two months, President Donald Trump’s second administration has attacked US institutions, alienated trade partners and allies, decimated consumer and investor confidence, and sent the stock market plummeting. Can the dollar’s status as the world’s leading reserve currency – and the extraordinary advantages this affords the US economy – withstand the onslaught?
Governments are the most important wealth managers in their respective jurisdictions, but they rarely behave like it. To boost revenue and ensure economic stability, policymakers must modernize their accounting practices and establish public wealth funds.
urges cash-strapped countries to adopt a commercial approach to management of government-owned assets.
ABÚ ZABÍ – Zdravotníci v první linii zajišťují základní služby – od poskytování vakcinací po sběr dat potřebných k předvídání výskytu nemocí – tam, kde jsou nejvíce zapotřebí. Tito pracovníci překonávají složité, často i nebezpečné podmínky, aby se dostali k miliardě lidí z celého světa, kteří mají omezený přístup ke zdravotnickým službám, ať už v odlehlých venkovských oblastech nebo v konfliktních zónách. A jejich podpora je nedostatečná.
Vliv zdravotníků v první linii na zlepšování globálního zdraví je znovu a znovu potvrzován. Například Rwanda a Etiopie na počátku tisíciletí najaly a vycvičily tisíce takových pracovníků, kteří stáli v čele boje proti malárii – školili komunity v otázkách prevence a rozpoznávání, rozdávali nástroje typu síťových lůžek a zajišťovali léčbu. V důsledku toho se výskyt malárie v obou zemích snížil v letech 2000 až 2015 o 75%.
Přesto svět schopnosti a příspěvek zdravotníků v první linii ustavičně podceňuje. To nejen podkopává jejich schopnost efektivně vykonávat svou práci, ale navíc je to vystavuje značnému riziku, kdy například rozšířené dezinformace o vakcínách podněcují útoky proti těm, kdo je poskytují.
Vezměme si Pákistán, kde ultrakonzervativní klerikové a ozbrojení radikálové pokládají vakcinační programy proti obrně za západní čachry s cílem sterilizovat a špehovat muslimy. V dubnu dva ozbrojenci zaútočili na tým zdravotníků, jednoho zabili a druhého kriticky zranili. Stejně tak v Nigérii se islamistické radikální skupině Boko Haram – která tvrdí, že vakcína proti obrně může vést k neplodnosti a poraněním kostí – přisuzuje útok na členy vakcinačního týmu, při němž v roce 2013 zemřelo devět osob.
Takové podmínky odrazují kvalifikované lidi od vstupu do řad zdravotníků v první linii. Světová zdravotnická organizace varuje, že do roku 2030 bude chybět 18 milionů zdravotníků, přičemž obzvláště postižené budou nízkopříjmové a středněpříjmové země.
Bez dostatečného počtu zdravotníků v první linii svět nedokáže splnit cíl skoncovat do roku 2030 s malárií, tuberkulózou a zanedbávanými tropickými onemocněními – což je součást třetího cíle trvale udržitelného rozvoje (SDG) Organizace spojených národů. Loňský závazek 53 vedoucích představitelů zemí Commonwealthu snížit do roku 2023 zátěž malárie o polovinu rovněž zůstane nedosažitelný. Jelikož nedostatek zdravotníků v první linii ochromuje primární zdravotnické systémy, mohl by zvrátit dosavadní pokrok, zejména v chudých a marginalizovaných zemích.
Introductory Offer: Save 30% on PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Naštěstí si to mezinárodní společenství začalo uvědomovat. Světové zdravotnické shromáždění v květnu dospělo ke třem rezolucím: o všeobecném pokrytí zdravotní péčí (zaměřeném na komunitní zdravotníky), o primární zdravotní péči a o vysoké schůzce o všeobecném pokrytí zdravotní péčí, která proběhne příští měsíc.
Na půdorysu Světového zdravotnického shromáždění navíc WHO společně s Mezinárodní farmaceutickou federací zorganizovala schůzku, která se měla zabývat nedostatkem zdravotníků. Ze schůzky vyplynulo šest klíčových poselství, jimiž se má snaha o vyřešení tohoto nedostatku řídit. Prvním poselstvím je pěstovat spolupráci mezi sdruženími zdravotnických profesionálů, aby se mobilizovala multisektorová strategie.
Taková spolupráce je nezbytná. Abychom však zajistili dostatečné financování, musí jít dál. V minulosti hráli velcí dárci typu Francie, Velké Británie a Spojených států významnou roli coby tahouni pokroku v oblasti globálního zdraví, a to jak přímo, tak prostřednictvím Globálního fondu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii. Jejich činnost pak doplňovali nevládní dárci, například Nadace Billa & Melindy Gatesových, Carterovo centrum nebo Jeho Výsost šajch Muhammad bin Zajíd, korunní princ Abú Zabí. V poslední době navyšuje své příspěvky také soukromý sektor; některé farmaceutické společnosti například darovaly vakcíny a léčiva.
Vzhledem k rozsahu problému a častému nedostatku domácích financí musí všichni zúčastnění své příspěvky zvýšit. Za tímto účelem musíme lépe využívat novátorské mechanismy financování, které zmobilizují soukromý kapitál na podporu vytváření pružných zdravotnických systémů a silné zdravotnické obce pro první linii.
Zároveň by se měly podniknout kroky k zajištění co nejefektivnějšího využití získaných financí. To znamená řídit se dalším klíčovým poselstvím květnového zasedání WHO: „zavádět, co funguje“, od komunitního angažmá po přístupy zaměřené na lidi.
Zdravotníci v první linii jsou pro takovou strategii stěžejní. Proto je dalším klíčovým poselstvím „zajistit slušnou práci“: náležitý výcvik, spravedlivé odměňování, dostatečnou podporu a osobní bezpečnost. Experti odhadují, že každý dolar investovaný do komunitních zdravotníků by mohl vygenerovat 10 dolarů v podobě zvýšené produktivity.
Posledním střípkem do mozaiky jsou technologie, které mohou podporovat zdravotníky v terénu. Například mobilní aplikace mohou pomoci propojit zdravotníky s pacienty na nejodlehlejších místech, umožnit jim rychlejší diagnózu a zdravotní rady v reálném čase. Digitální technologie navíc dokážou usnadňovat přesnou analýzu dat, které zdravotníci shromáždí, a tím zkvalitňovat poskytování služeb a detekci výskytu onemocnění.
Zdravotničtí pracovníci v první linii jsou neopěvovanými hrdiny globálního zdraví. Je načase složit jim poklonu – a zavádět takové politiky, které budou jejich hodnotu odrážet.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka