0

Od války k míru

Haifa, Bejrút a mnoho dalších libanonských a izraelských měst i vesnic se ocitlo pod palbou. Koho by ještě před pár týdny napadlo, že je něco takového možné? Reakcí na obrazy zkázy a zmařených životů v Libanonu, ale i v Gaze a Izraeli, je po celém světě znechucení.

Samozřejmě bylo dobře známo, že Hizballáh – který je z dobrých důvodů pokládán za teroristickou organizaci – hromadí arzenál raket Kaťuša a také řízených střel s delším doletem. Stejně tak nebylo tajemstvím, že Hizballáh působí jako stát ve státě s vlastní vysoce motivovanou soukromou armádou a teroristickými buňkami. Je to právě Hizballáh, nikoliv libanonská vláda a armáda, kdo po stažení Izraele z jižního Libanonu v roce 2000 kontroluje libanonsko-izraelskou hranici.

Ačkoliv Hizballáh ovládá dva ministry libanonské vlády a také několik členů v parlamentu, nejedná v zájmu libanonského státu. Jeho zájmy jsou definovány spíše v Damašku a Teheránu, odkud také pochází velká část jeho arzenálu. Tato vnější kontrola je hlavní příčinou současné tragédie, která je v podstatě jakousi „válkou v zastoupení“.

Kdo jedná v zastoupení za koho a za co? Vraťme se po stopách ukvapené příčiny této války. Uvnitř Hamásu, který je rovněž pod silným vlivem Sýrie a Íránu, vypukla vážná debata o otázce, zda by po volebním úspěchu a z něj vyplývajícího mandátu vládnout na palestinských územích měla tato organizace uznat Izrael – ano, nebo ne?. Dohoda se již bezprostředně blížila, když vtom zahraniční vedení Hamásu (které sídlí v Damašku) nařídilo útok na vojenské stanoviště v Izraeli, při němž bylo několik vojáků zabito a jeden unesen.