Kudy z Říma do Moskvy

Jedním z nenaplněných snů zesnulého Jana Pavla II. bylo navštívit Moskvu a dosáhnout sblížení s pravoslavnou církví. Avšak třebaže jej do Moskvy pozvali všichni tři poslední ruští prezidenti – Vladimír Putin, Boris Jelcin i Michail Gorbačov –, cestu papeži až do smrti znemožňoval odpor pravoslavného patriarchy Alexeje vůči jeho návštěvě. Podaří se papeži Benediktu XVI. dosáhnout průlomu, který jeho přítel a předchůdce uskutečnit nedokázal?

Navzdory nedávnému návratu ikony Panny Marie Kazaňské, jež kdysi visela v ložnici Jana Pavla, do Ruska, vztahy mezi Vatikánem a patriarchátem zůstávají napjaté. Putin, jenž se obvykle jeví všemocně, je proto ohledně pozvání pro papeže Benedikta nadále obezřetný. Tuto ostražitost posiluje nový politický faktor: obhajoba pravoslaví se stala pilířem národní myšlenky, o niž se Putin snaží opřít legitimitu svého režimu.

To je jeden z důvodů, proč byl Putin jednou z mála předních hlav států, jež promeškala účast na pohřbu papeže Jana Pavla. Ačkoli pravoslavná církev svou delegaci vyslala, patriarcha Alexej ihned po pohřbu varoval, že rozpory mezi oběma větvemi křesťanství sahají mnohem hlouběji než jen k polské národnosti bývalého papeže, která pro ruské pravoslavné Slovany vždy představovala citlivé místo.

https://prosyn.org/5NTB4yZcs