0

Od příležitosti k realitě na Blízkém východě

Je to již dlouho, co se slova „příležitost“ a „Blízký východ“ objevovala v téže větě. Nyní se tak ovšem děje. Ba co víc, tento optimismus může mít reálný základ.

Důležitou okolností této změny přístupu je samozřejmě zmizení Jásira Arafata ze scény. Jako v případě théna z Cawdoru v Shakespearově Macbethovi : „Nic mu životě neslušelo tolik, jako když jej opustil.”

Arafat nikdy nepřerostl muže, který se před několika desetiletími objevil v Organizaci spojených národů s olivovou ratolestí a pistolí. Jeho neochota hodit přes palubu teror a zvolit diplomacii jen stvrdila jeho zkázu, neboť ztratil legitimitu v očích Izraele i USA. Výsledkem byl nezdar při vytváření palestinského státu.

Není to však jen Arafatův odchod, co dává důvod k optimismu. Máme zde palestinské vedení legitimizované volbami, které se podle všeho bude stavět odmítavě k uplatňování terorismu jako nástroje k dosažení politických cílů. Je známo, že Mahmúd Abbás (Abú Mázin) v minulosti zpochybňoval moudrost intifády, která si vyžádala příliš mnoho životů a způsobila na obou stranách tohoto vleklého konfliktu pouze neštěstí a destrukci.