0

Od středního Izraele po střední Palestinu

HAIFA – Američané hovoří o „střední Americe“ a Britové o „střední Anglii“. V obou případech jde o téměř bájná místa, která údajně zosobňují autentický charakter národa. Také Izrael má svůj „střední Izrael“, který se však velmi liší od míst, jež popisují Američané a Britové.

Střední Izrael není lehce provinční, ale spíše vzdělaný, dvoujazyčný či vícejazyčný a mimořádně dobře napojený na širší svět. Poskytl Izraeli technologický úspěch, z něhož se země v posledních deseti letech těšila. Střední Izrael je převážně sekulární, ačkoliv zahrnuje i umírněně nábožensky založené lidi. Je liberální a opovrhuje jakýmkoliv druhem fanatismu, ortodoxním i nacionalistickým. Je založen na silném, právně zakotveném (byť nikdy ne dokonalém) étosu rovnosti pohlaví, který od počátku charakterizoval sionismus.

Střední Izrael je také tolerantní vůči gayům a výrazně nexenofobní. Je převážně židovský, třebaže dnes vychází z univerzit mladá arabská profesionální vrstva, která – s obtížemi – proniká do srdce občanské společnosti. A abychom nezapomněli, vydělává střední Izrael peníze a platí daně, z nichž je podporována široká paleta tradicionalistů, fundamentalistů, šovinistů a dalších extremistů – židovských i muslimských – od Gazy přes Jeruzalém až po západní břeh Jordánu.

Tato tichá většina má v Knessetu neadekvátní zastoupení, poněvadž její příslušníci se politické kariéře vyhýbají. A také je příliš početná, než aby se dala pokládat za elitu. Není výlučně městská a zahrnuje lidi různého kulturního původu. Má silnou společnou identitu, sdílené vzpomínky a bohatou kulturu. Kromě toho není zahleděná do sebe ani atavistická.