Od křesťanské demokracie k muslimské demokracii?

BUDAPEŠŤ – Turecká vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) letos v létě těsně unikla zákazu činnosti tamním ústavním soudem. Státní žalobci tvrdili, že se strana snaží zemi „islamizovat“ a v posledku zavést teokracii. Po soudním verdiktu nejenže slavili stoupenci AKP, ale úlevně si oddechli i ti na Západě, kdo stranu považují za prototyp „muslimskodemokratické“ strany.

Jasným modelem umírněně náboženské strany – zcela věrné pravidlům demokratické hry – jsou křesťanskodemokratické strany západní Evropy a v menším rozsahu Latinské Ameriky. Odpůrci myšlenky „muslimské demokracie“ však tvrdí, že evropští katolíci se obrátili k demokracii na příkaz z Vatikánu, a protože muslimové nemají nic, co by se podobalo církevní hierarchii, křesťanská demokracie je prý irelevantní vzor.

Historie ale dokládá, že pro vznik křesťanské demokracie byli podstatní političtí podnikavci a liberalizující katoličtí intelektuálové. To naznačuje, že nastanou-li příhodné okolnosti, muslimští reformátoři by obdobným způsobem mohli přivést na svět muslimskou demokracii.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/6B0lqIT/cs;