Od centrální banky k centrálnímu plánování?

BERKELEY – Už přes 170 let se uznává doktrína, že když nastane likviditní tíseň, trhům nelze důvěřovat. Když padají ceny i u bezpečných aktiv a úrokové sazby šplhají na nebetyčné úrovně, protože obchodníci i finančníci dohromady chtějí víc likvidních aktiv, než kolik aktuálně existuje, není jednoduše bezpečné nechat trhy, aby situaci vyřešily.

V takovém okamžiku musejí zakročit centrální banky a stanovit cenu likvidity na rozumnou úroveň – učinit z ní cenu centrálně plánovanou a úředně řízenou – a nedovolit, aby se kyvadlo volně zhouplo v reakci na poptávku a nabídku soukromého sektoru. Právě to je doktrína „věřitele poslední záchrany“.

Už víc než polovinu této éry – řekněme 85 let – se uznává doktrína, že trhům nelze věřit ani v běžných časech, jinak takový postup vede k likviditní tísni anebo inflační bublině. Takže centrální banky musejí určovat cenu likvidity na trhu den co den.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/xPeEqMo/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.