3

Friedman dovršil Keynese

V listopadu zemřel nejslavnější a nejvlivnější americký ekonom uplynulého století. Milton Friedman nebyl nejslavnějším a nejvlivnějším ekonomem světa – tato pocta patří Johnu Maynardu Keynesovi. Milton Friedman se mu však držel těsně v patách.

Z jedné perspektivy byl Milton Friedman hvězdným žákem, nástupcem a dovršitelem Keynesova díla. Keynes ve své Obecné teorii zaměstnanosti, úroku a peněz stanovil rámec, který dnes používají téměř všichni makroekonomové. Tento rámec se zakládá na výdajích a poptávce, rozhodujících faktorech složek výdajů, teorii preference likvidity u krátkodobých úrokových sazeb a na požadavku, aby vlády prováděly strategické, ale silné intervence do ekonomiky a držely ji tak v rovnováze a vyhýbaly se extrémům depresí a manických výstředností. Jak řekl Friedman, „Teď jsme všichni keynesiáni.“

Keynesova teorie ale byla neúplná: jednalo se o teorii zaměstnanosti, úroku a peněz. Nebyla to teorie cen. Ke Keynesově rámci přidal Friedman teorii cen a inflace, založenou na myšlence přirozené míry nezaměstnanosti a mezí vládní politiky ohledně stabilizace ekonomiky kolem jejích dlouhodobých růstových trendů – mezí, za nimiž intervence vyvolává nekontrolovatelnou a ničivou inflaci.

Friedman navíc Keynesův rámec v jednom podstatném ohledu korigoval. Zkušenost velké hospodářské krize přivedla Keynese a jeho ortodoxnější následovníky k obrovskému podcenění úlohy a vlivu měnové politiky. Po třicet let trvající kampani, která začala knihou Měnová historie Spojených států , již napsal společně s Annou J. Schwartzovou, obnovil Friedman rovnováhu. Jak rovněž řekl Friedman, „a nikdo z nás není keynesián.“