17

Rok Evropy podruhé

NEW YORK – Před více než čtyřiceti lety americký poradce pro národní bezpečnost Henry Kissinger prohlásil rok 1973 „rokem Evropy“. Zamýšlel zdůraznit nutnost modernizace atlantického vztahu, přesněji nutnost, aby evropští spojenci Ameriky se Spojenými státy víc spolupracovali na Blízkém východě a proti Sovětskému svazu v Evropě.

Kissinger by byl první, kdo by přiznal, že Evropané se jeho výzvy nechopili. Přesto před sebou máme rok Evropy znovu. Tentokrát však impulz nevychází tolik od frustrované vlády USA, ale spíš z nitra samotné Evropy.

Sázka ve hře je stejně vysoká jako v roce 1973, ne-li vyšší. Rusko nejeví žádné známky záměru stáhnout se z Krymu ani zastavit své snahy o destabilizaci východní Ukrajiny. Existuje nefalšovaná obava, že by Rusko mohlo podobnou taktiku uplatnit vůči některé z malých členských zemí NATO na své hranici nebo proti skupině takových zemí.

Nápor na Evropu zesílili uprchlíci, stejně jako terorizmus podnícený událostmi na Blízkém východě či uskutečněný útočníky z tohoto regionu. Formálně už byl zahájen brexit, odchod Spojeného království z Evropské unie, ale jeho harmonogram a podmínky, které rozhodnou o účinku brexitu na ekonomickou a politickou budoucnost Británie a na další země uvažující o vystoupení z EU, se teprve budou řešit. Řecko a řadu dalších zemí v jižní Evropě nadále zatěžuje vysoká nezaměstnanost, rozrůstající se dluh a vytrvalý nesoulad mezi tím, co se žádá od vlád a co si mohou dovolit.