Rusko potřebuje svobodu, ne demokracii

Tento měsíc před dvaceti lety Michail Gorbačov zahájil své politiky perestrojky a glasnosti, jež vedly ke konci studené války. Teď ale vztahy mezi Ruskem a Západem opět prostoupil chlad. Prezident Vladimir Putin je často kritizován za to, že vede Rusko špatným směrem. Lidé, kteří Putina v roce 2000 označovali za člověka, s nímž mohou obchodovat, si věc znovu rozmýšlejí. Ti, jimž Putin kdysi učaroval, jej dnes veřejně plísní.

Putin palbu opětuje a obviňuje Západ, že se snaží Rusko oslabit a roztříštit. Vzhledem k tomu, že politici na Západě jej přirovnávají k Mugabemu či Mussolinimu, Putinovi kremelští spolupracovníci připomínají zastánce appeasementu z Mnichova, kteří se snažili vytlačit Hitlera na východ. Putin sám kdysi Západ obvinil, že se snaží přesměrovat do Ruska muslimský radikalismus.

Proč tak ostrá změna tónu? V počátcích se většina národů vyprošťujících se z komunismu téměř instinktivně obrátila ke svému těsně předkomunistickému období. Pobaltské státy oživily své ústavy ze 30. let, Arméni a Ázerbájdžánci vzkřísili své politické strany z konce druhé dekády 20. století a z východní Evropy, s výjimkou Východního Německa, které se znovusjednotilo se Spolkovou republikou, se rázem opět stala Mitteleuropa.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/MW5XCVk/cs;