MEXICO CITY – Ačkoliv se mnoho Američanů domnívá, že přistěhovalectví je domácí téma, které by se mělo z rozhovorů s vládami jiných států vyloučit, okolní země – a ani samotné Spojené státy – tento názor nesdílejí. Svou první imigrační dohodu koneckonců USA dojednaly již v roce 1907, více než dvě desetiletí dodržovaly kontroverzní dohodu o přistěhovalectví s Mexikem a v imigračních jednáních a dohodách pokračovaly od počátku 60. let dokonce i s Fidelem Castrem.
Nejen pro Mexiko, ale i pro řadu dalších latinskoamerických států představuje přistěhovalectví nejdůležitější téma ve vztazích s USA. Všechny karibské ostrovy vykazují podobně vysoký podíl občanů sídlících v USA a také ony jsou stejně jako Mexiko závislé na penězích, které tito lidé posílají do vlasti. Totéž platí i o velké části střední Ameriky a ani žádná část Jižní Ameriky se z tohoto modelu příliš nevymyká.
Současná protiimigrační atmosféra v USA se tedy dotýká téměř celé Latinské Ameriky, jíž by nesmírně prospěla rozsáhlá imigrační reforma na způsob té, kterou podpořili John McCain i Barack Obama. Politováníhodné rozhodnutí Bushovy administrativy vybudovat podél americko-mexické hranice ploty, pořádání razií ve firmách a ubytovnách, zadržování a deportace cizích státních příslušníků bez dokladů, to vše je v Latinské Americe pokládáno za pokrytecké a urážlivé. Toto téma je bolestné a skličující o to více, že ministerstva zahraničí většiny latinskoamerických zemí dobře vědí, že se za podobnými postoji neskrývá nic jiného než politika.
MEXICO CITY – Ačkoliv se mnoho Američanů domnívá, že přistěhovalectví je domácí téma, které by se mělo z rozhovorů s vládami jiných států vyloučit, okolní země – a ani samotné Spojené státy – tento názor nesdílejí. Svou první imigrační dohodu koneckonců USA dojednaly již v roce 1907, více než dvě desetiletí dodržovaly kontroverzní dohodu o přistěhovalectví s Mexikem a v imigračních jednáních a dohodách pokračovaly od počátku 60. let dokonce i s Fidelem Castrem.
Nejen pro Mexiko, ale i pro řadu dalších latinskoamerických států představuje přistěhovalectví nejdůležitější téma ve vztazích s USA. Všechny karibské ostrovy vykazují podobně vysoký podíl občanů sídlících v USA a také ony jsou stejně jako Mexiko závislé na penězích, které tito lidé posílají do vlasti. Totéž platí i o velké části střední Ameriky a ani žádná část Jižní Ameriky se z tohoto modelu příliš nevymyká.
Současná protiimigrační atmosféra v USA se tedy dotýká téměř celé Latinské Ameriky, jíž by nesmírně prospěla rozsáhlá imigrační reforma na způsob té, kterou podpořili John McCain i Barack Obama. Politováníhodné rozhodnutí Bushovy administrativy vybudovat podél americko-mexické hranice ploty, pořádání razií ve firmách a ubytovnách, zadržování a deportace cizích státních příslušníků bez dokladů, to vše je v Latinské Americe pokládáno za pokrytecké a urážlivé. Toto téma je bolestné a skličující o to více, že ministerstva zahraničí většiny latinskoamerických zemí dobře vědí, že se za podobnými postoji neskrývá nic jiného než politika.