Volný obchod s lidskou tváří

MEXICO CITY – Ačkoliv se mnoho Američanů domnívá, že přistěhovalectví je domácí téma, které by se mělo z rozhovorů s vládami jiných států vyloučit, okolní země – a ani samotné Spojené státy – tento názor nesdílejí. Svou první imigrační dohodu koneckonců USA dojednaly již v roce 1907, více než dvě desetiletí dodržovaly kontroverzní dohodu o přistěhovalectví s Mexikem a v imigračních jednáních a dohodách pokračovaly od počátku 60. let dokonce i s Fidelem Castrem.

Nejen pro Mexiko, ale i pro řadu dalších latinskoamerických států představuje přistěhovalectví nejdůležitější téma ve vztazích s USA. Všechny karibské ostrovy vykazují podobně vysoký podíl občanů sídlících v USA a také ony jsou stejně jako Mexiko závislé na penězích, které tito lidé posílají do vlasti. Totéž platí i o velké části střední Ameriky a ani žádná část Jižní Ameriky se z tohoto modelu příliš nevymyká.

Současná protiimigrační atmosféra v USA se tedy dotýká téměř celé Latinské Ameriky, jíž by nesmírně prospěla rozsáhlá imigrační reforma na způsob té, kterou podpořili John McCain i Barack Obama. Politováníhodné rozhodnutí Bushovy administrativy vybudovat podél americko-mexické hranice ploty, pořádání razií ve firmách a ubytovnách, zadržování a deportace cizích státních příslušníků bez dokladů, to vše je v Latinské Americe pokládáno za pokrytecké a urážlivé. Toto téma je bolestné a skličující o to více, že ministerstva zahraničí většiny latinskoamerických zemí dobře vědí, že se za podobnými postoji neskrývá nic jiného než politika.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/bu8Qkl6/cs;