0

Volný obchod nebo „volňásky“ pro mocné?

V době, kdy Kongres Spojených států zahajuje debatu o Dohodě o volném obchodu s Dominikánskou republikou a Střední Amerikou (DR-CAFTA), se zřejmě schyluje k obrovskému souboji mezi silami volného obchodu a protekcionismu. Neměli bychom však dopustit, aby tato debata maskovala pravdu v pozadí zmíněné dohody: totiž že DR-CAFTA je spíše obhajobou zvláštních zájmů než úmluvou o volném obchodu. Daří se jí ožebračovat obyvatele šesti chudých zemí a současně vystavovat riziku zaměstnance v USA.

Rozšířený obchod pochopitelně skýtá obrovský příslib podpory rozvoje a demokracie. Obchodní pravidla zakotvená v DR-CAFTA však podporují zisky pro hrstku na úkor blahobytu mas. Je ironií, že tento pakt dokonce omezuje tržní konkurenci, aby chránil zvláštní zájmy mocných, čímž podkopává základní principy volného obchodu.

Vezměme si například farmaceutika. Pro americké farmaceutické společnosti tato dohoda prodlužuje období, během něhož mají značková farmaceutika exkluzivní přístup na trhy, což oddaluje vstup generických léků a tím omezuje konkurenci. Pro Středoameričany to bude znamenat strmý nárůst cen léků, což napne rozpočty a zplundruje zdravotní péči. Pro mnoho lidí může být výsledkem rozsudek smrti.

V zemědělství by se drobní farmáři ocitli v kolizním kurzu s americkým agrobyznysem a jeho silně dotovanými zemědělskými exporty. V roce 2003 například USA vyvážely neloupanou rýži za cenu téměř o 20% nižší, než činily výrobní náklady, čemuž Středoameričané nemohli konkurovat.