dock worker locked out sign labor dispute David McNew/Getty Images

Skutečný problém s volným obchodem

NOVÉ DILLÍ – Pro většinu kritiků globalizace je obchod ničema zodpovědný za prohlubující se nerovnost a sílící ekonomickou nejistotu pracujících. Právě z takového uvažování pramení podpora šponovaným clům amerického prezidenta Donalda Trumpa. Proč má potom toto poselství ohlas daleko za hranicemi Spojených států, ba dokonce vyspělých ekonomik, a přijímají jej dělníci mnoha rozvojových zemí, kteří jsou obvykle líčeni jako ti, jimž globalizace svědčí nejvíc?

Volný obchod není celosvětově jediným – ba ani prvořadým – pramenem nerovnosti a nejistoty. Jedním trvalým problémem, který kupodivu vyvolává mnohem méně všeobecného odporu, je skutečnost, že světovému hospodářství nadále vévodí finančnictví, vytvářející značnou nestabilitu a hromadící rizika podobná těm, která vedla ke globální finanční krizi roku 2008.

Nadto se některé země dál drží fiskální střídmosti, místo aby si upevňovaly rozpočty, řekněme řešením rozsáhlých daňových kliček a úniků, k nimž se uchylují velké firmy a movité osoby. Konečně jsou vyvíjeny a zaváděny inovace šetřící pracovní síly, což u některých skupin pracujících vytváří „technologickou nezaměstnanost“.

Někteří tvrdí, že se volný obchod démonizuje jednoduše proto, že lidé nechápou, co je v jejich nejlepším zájmu. To je ovšem povýšené a zjednodušující. I když je volný obchod v posledku všeobecně prospěšný, faktem zůstává, že zatímco docházelo k uvolňování obchodu, nerovnost se zhoršila.

Jednou podstatnou příčinou je, že současná globální pravidla umožňují hrstce velkých firem zmocňovat se čím dál většího dílu hodnoty, již obchod přidává. Konkrétně rozšíření globálních hodnotových řetězců umožnilo mocným nadnárodním firmám ovládat ideovou přípravu, výrobu a distribuci obchodovaného zboží a služeb, třebaže se různé segmenty přesouvají do menších firem daleko od konečného trhu.

Tyto firmy často těží z monopolů duševního vlastnictví, jež upevňují dohody o volném obchodu sestavené tak, aby posilovaly moc korporací. Umožňují jim pobírat obrovské ekonomické renty, zejména ve fázi před výrobou (včetně designu) a po výrobě (marketing a uplatnění značky), kde vzniká nejvyšší přidaná hodnota a zisk.

Subscribe now

Exclusive explainers, thematic deep dives, interviews with world leaders, and our Year Ahead magazine. Choose an On Point experience that’s right for you.

Learn More

Současně čím dál silnější konkurence ve fázi výroby stlačuje ceny, takže samotní výrobci, a to zaměstnavatelé i zaměstnanci, dostávají menší a menší díl hodnotového koláče. Výsledkem tohoto systému je, že řada rozvojových zemí, jimž měla globalizace hodnotových řetězců prospět, zůstává omezena na činnosti s nízkou produktivitou, které přinášejí jen omezenou hospodářskou hodnotu a nepodporují ani širší technickou modernizaci.

Zpráva o obchodu a rozvoji 2018, chystaná Konferencí OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), zachycuje, jak přední firmy setrvale zvyšují svůj podíl na celkovém vývozu a dnes už dominují globálnímu obchodu. Paradoxní je, že od globální finanční krize roku 2008, která zaměřila reflektory na neúměrnou tržní moc malé skupiny a obří zisky, jež plynou hornímu 1 % distribuce příjmů, tento trend zesiluje.

Výzkum UNCTAD rovněž ukazuje, že zapojení do globálních hodnotových řetězců ve vyspělých i rozvojových zemích koreluje s klesajícím podílem domácí přidané hodnoty z vývozu. Klesá také podíl skutečné produkce na domácí přidané hodnotě, stejně jako podíl zbývající přidané hodnoty, který si připisují pracovní síly. Možnou příčinou posledně uvedeného trendu je, že hospodářská integrace zemí s početným obyvatelstvem, například Číny a Indie, drasticky rozšířila globální nabídku pracovních sil a tím zvýšila vyjednávací sílu kapitálu oproti pracovním silám.

Jedinou významnou výjimkou z těchto trendů je Čína, která si vytvořila průmyslové politiky zaměřené na zvyšování podílu domácí přidané hodnoty a zlepšení pracovních podmínek. Je paradoxní, že Trump při prosazování politik, které na podporu dělníků udělají pramálo, odsoudil právě tato opatření, která pomohla kompenzovat některé z negativních dopadů volného obchodu.

Důsledky toho, že se hrstce globálních korporací umožňuje třímat tak ohromnou tržní moc, jdou ale ještě dál. Jedna věc je, že vlivem tak koncentrované ekonomické moci je pro země těžší se industrializovat, protože lokální společnosti nemohou očekávat, že by se zavedenými nadnárodními korporacemi soupeřily. Další věc je, že rozvojovým zemím znemožňuje plně využít výhod stoupajících komoditních cen, třebaže před poklesy cen je nic nechrání. Schopnost velkých korporací srazit ceny přírodních zdrojů rovněž pobízí k nadměrné těžbě, znečišťování a ničení životního prostředí – což jsou dopady, jež pokrytecky označují za „cenu za rozvoj“.

Trpí i spotřebitelé. Ano, velké nadnárodní společnosti dokážou nabízet nízké ceny. Jejich ohromná tržní síla jim ale spotřebitele vydává ve všech oblastech na milost, od výroby přes finanční služby po digitální technologie.

Čím víc moci tyto společnosti mají, tím víc si dokážou přisvojit, neboť svého vlivu využívají k formování regulatorních soustav, hospodářských politik, a dokonce daňových režimů. Výsledkem je oslabování státu, který slouží zájmům nemnoha, místo aby chránil široké vrstvy. Ti, kdo tvrdí, že tento problém dokáže dostatečně řešit přerozdělování, se musí vypořádat s faktem, že „poražení“ ve světě volného obchodu dostali zatím nanejvýš malou kompenzaci.

Kritici globalizace mají pravdu, že volný obchod vytvořil podstatné nevyváženosti. Obchodní válka ale míří úplně vedle. Problém není v tom, že volný obchod vyústil v příliš silné globální konkurenční soupeření, ale spíš v tom, že několika málo společnostem umožňuje zachovávat si úplný či téměř úplný monopol. To vyvolalo obrovské nerovnosti, do očí bijící dobývání renty a kořistnické chování. Přínosy obchodu porostou a budou se spravedlivě sdílet, jen pokud se vypořádáme s těmito trendy.

Z angličtiny přeložil David Daduč

http://prosyn.org/O77Hnsb/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.