38

Zázrak volného obchodu

PRAHA – Největší příležitost zlepšit během příští dekády a půl blahobyt lidí představuje globální volný obchod. V průběhu uplynulého čtvrtstoletí už pomohl vyzvednout z chudoby víc než miliardu lidí. Další snížení obchodních bariér by v nejchudších částech světa ještě během příštích 15 let mohlo zdvojnásobit průměrné příjmy.

Ano, volný obchod má určité náklady, s nimiž je třeba se vypořádat; nad těmito náklady ale ohromně převažují přínosy. Přesto se dnes nálada v bohatých zemích otočila proti volnému obchodu. To je tragédie.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Nikde není odpor vůči volnému obchodu hlasitější než ve Spojených státech. Ať už v prezidentské volbě příští měsíc zvítězí kdokoli, do Bílého domu vstoupí skepse vůči volnému obchodu. Proti největší obchodní iniciativě zahájené vládou prezidenta Baracka Obamy – Transpacifickému partnerství (TPP) s dalšími 11 zeměmi na lemu Tichého oceánu – se staví Hillary Clintonová i Donald Trump a oba chtějí revidovat Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), která je v účinnosti od roku 1994.

Další významná obchodní iniciativa pod Obamovým vedením, Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP) mezi USA a Evropskou unií, je téměř mrtvá, ochromená opozicí na obou kontinentech a výsledkem referenda o brexitu ve Velké Británii, obecně vykládaného jako přikývnutí protekcionismu.

Protesty proti dohodám o volném obchodu zároveň přitahují politickou podporu a davy v Německu, Belgii, Kanadě, Švédsku, Novém Zélandu, Austrálii a jinde.

Nezměnila se jen rétorika. Jedna studie odhalila vzestup ochranářských politik až o 50 % v roce 2015, kdy nad počtem opatření k liberalizaci obchodu převážily v poměru tři ku jedné. Za 81 % represivních opatření nesly zodpovědnost členské země skupiny G20 – přední vyspělé a rozvíjející se světové ekonomiky, na něž připadají víc než čtyři pětiny globálního HDP a tři čtvrtiny obchodu.

Politici v bohatých zemích reflektují pochopitelný strach veřejnosti. Obchodní dohoda vyvolává korekční náklady soustředěné do konkrétních oblastí, třeba amerického Středozápadu a jihu, kde může být výroba nákladnější a méně efektivní než v zahraničí. Zavřené brány továren působí jako zřetelné, totemové výstrahy před otevřenými hranicemi.

Výrazně větší přínosy volného obchodu jsou mnohem méně zjevné. Spotřebitelé získají širší sortiment zboží za nižší ceny. Američané střední třídy těží podle odhadu 29 % své kupní síly ze zahraničního obchodu. Jinými slovy, průměrný příslušník americké střední třídy si za dolar může koupit o 29 % víc, než kdyby neexistoval mezinárodní obchod. U nejchudší desetiny amerických spotřebitelů je tento efekt ještě větší – jde o 62 %.

Obchod dodává exportérům na síle, efektivitě a produktivitě. Přínosy se přenášejí mezi pracující: Obamova Rada ekonomických poradců zjistila, že silně exportní americká odvětví platí pracujícím v průměru až o 18 % víc než firmy, které nevyvážejí.

Odpor vůči volnému obchodu ignoruje provázanost světa. Podle zprávy OSN z roku 2013 se zhruba 80 % obchodu uskutečňuje díky dodavatelským řetězcům, které jsou součástí nadnárodních firem nebo jsou těmito firmami organizované. Přestože někteří američtí politici volají po clech vůči Mexiku, Národní úřad pro ekonomický výzkum odhaduje, že zhruba 40% hodnoty mexického importu do USA se připisuje až v samotných USA.

Všechna tato zjištění jsou součástí drtivé ekonomické argumentace ve prospěch volného obchodu. Nejsilnější argument je ale mravní. Analýza nákladů a přínosů ukazuje, že volný obchod je nejmocnějším jednotlivým způsobem jak pomoci nejchudším obyvatelům světa.

Oživení skomírajícího rozvojového kola rozhovorů o globálním volném obchodu započatého v Dauhá by podle výzkumu, jejž nechalo vypracovat Centrum Kodaňského konsenzu, během 15 let snížilo počet lidí žijících v chudobě o ohromujících 145 milionů. Svět by byl každoročně do roku 2030 bohatší o 11 bilionů dolarů, přičemž 7 bilionů dolarů by směřovalo do rozvojových zemí, což v těchto zemích do roku 2030 odpovídá nárůstu o tisíc dolarů na osobu a rok.

Obchod má navíc pro společnost mnohem širší přínosy. Bylo doloženo, že ekonomická globalizace díky vyšším příjmům a lepším informacím snižuje dětskou úmrtnost a prodlužuje očekávanou délku dožití. V USA obchod během posledního půlstoletí podstatně zvýšil dlouhověkost. V Ugandě bylo doloženo, že volnější obchod v uplynulých 35 letech prodloužil život v průměru o 2-3 roky.

Nadto platí, že „volný obchod prospívá životnímu prostředí,“ abych citoval jednu akademickou studii. To možná odporuje očekáváním. Jenže ačkoliv každý 10% vzestup produkce vede k 2,5-5% nárůstu znečištění, vyšší příjmy z tohoto výstupu přinášejí lepší technologie a přísnější regulaci, což následně snižuje znečištění o 12,5-15%. Celkově tedy 10% vzestup příjmů přináší 10% úbytek znečištění. Toto zjištění podporuje studie, která dospěla k závěru, že „obchod obvykle snižuje tři úrovně znečištění vzduchu.“

Zároveň bylo doloženo, že volný obchod vytváří víc pracovních míst pro ženy, omezuje diskriminaci v zaměstnávání a zlepšuje lidskoprávní poměry.

Samozřejmě že volnější obchod neprospívá všem. Někteří lidé přijdou o práci a část z nich si bude těžko hledat jinou. Je ale důležité zachovat si smysl pro rozsah problému.

Jedna nedávná studie naznačuje, že volný obchod zvyšuje příjmovou nerovnost a náklady na přerozdělování by mohly umazat přes 20 % přínosů. To znamená, že bychom prostřednictvím rekvalifikací a přechodných sociálních dávek, které zmírní rizika, měli být ochotní vynaložit asi 20 % výnosů z obchodu na pomoc těm, komu obchodní dohody ublíží.

Ukazuje to ale také, že kromě snížení chudoby, dětské úmrtnosti a znečišťování, zvýšení očekávané délky dožití a úbytku diskriminace na základě pohlaví a rasy zůstává 80 % výnosů – a 80 % z 11 bilionů dolarů je stále závratných 9 bilionů dolarů v přínosech pro lidstvo.

Fake news or real views Learn More

Američtí prezidentští kandidáti se sice přiklonili k protekcionistické rétorice, ale v postavení kandidáta tak roku 2008 učinil i Obama. Přesto se stal nadšeným zastáncem dohod o volném obchodu, obzvlášť ve svém druhém funkčním období. Obchod, říká, „mnohem víc naší ekonomice prospívá než škodí.“ Z funkce už odchází, a tak tuto oblast prohlásil za „nedokončený úkol“. Měli bychom tak na věc nahlížet všichni, budeme-li se méně soustředit na obavy a víc na fakta.

Z angličtiny přeložil David Daduč