MELBOURNE – V zábavním parku Sea World na Floridě minulý měsíc popadla velryba cvičitelku Dawn Brancheau, zatáhla ji pod vodu a mlátila s ní kolem. Než se dostavili záchranáři, Brancheau byla mrtvá.
Smrt cvičitelky je tragédie a člověk musí cítit soustrast s její rodinou. Incident ale vyvolává obecnější otázky: byl útok záměrný? Jednal samec kosatky pojmenovaný Tilikum a přezdívaný Tilly ze stresu způsobeného držením v zajetí ve sterilní betonové nádrži? Byl už unaven tím, že je nucen předvádět se pro pobavení davů? Je správné držet taková velká zvířata uzavřená v těsném prostoru?
Tilly měl podíl už na dvou dřívějších lidských úmrtích. Při jedné události spadl cvičitel do bazénu a Tilly a další dvě velryby jej utopily. Při jiné byl v nádrži s Tillym nalezen mrtvý muž, který se do areálu zřejmě dostal v noci, kdy je centrum Sea World zavřené. Pitva na těle muže prokázala otisk po kousnutí. Jeden z Tillyho potomků, prodaný do zábavního parku ve Španělsku, také zabil cvičitele, tak jako kosatky i v dalších parcích.
Richard Ellis, odborník na ochranu moří z Amerického přírodovědného muzea, je přesvědčen, že kosatky jsou chytré a že by takto nejednaly čistě z náhlého popudu. „Byl to předem promyšlený čin,“ řekl agentuře The Associated Press.
Co se Tillymu honilo hlavou, se nikdy přesně nedozvíme, ale víme, že v zajetí je už od doby, kdy mu byly asi dva roky – odchycen byl u islandského pobřeží v roce 1983. Kosatky jsou společenští savci a býval by žil ve skupince se svou matkou a dalšími příbuznými. Lze důvodně předpokládat, že náhlá separace byla pro Tillyho traumatická.
Akvárium navíc krajním způsobem omezuje pohyb, neboť žádná nádrž, jakkoli veliká, se nemůže ani přiblížit splnění potřeb zvířat, která tráví život v sociálních skupinách a proplouvají oceány na velké vzdálenosti. Joyce Tischlerová z organizace Animal Legal Defense Fund přirovnala držení šestitunové kosatky v nádržích Sea World k celoživotnímu držení člověka ve vaně. David Phillips, ředitel Mezinárodního projektu na ochranu mořských savců při organizaci Earth Island Institute, která byla v čele snah o resocializaci kosatky Keiko, proslavené filmem Zachraňte Willyho , prohlásil: „Kosatky si zaslouží lepší úděl než živoření ve stísněných bazénech.“
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Když ale za způsob, jakým se chovají ke zvířatům v zajetí, ukazujeme prstem na Sea World, měli bychom na to, jak omezujeme cvičená zvířata, pohlédnout také obecněji. Ve většině zemí lze navštívit zoologické zahrady a vidět znuděná zvířata, která přecházejí sem a tam v klecích a nemohou dělat nic jiného než čekat na další krmení.
Ještě horším místem pro zvířata jsou cirkusy. Jejich životní podmínky jsou žalostné, obzvlášť u cestovních cirkusů, kde klece musí být malé, aby se daly přepravovat. Výcvik zvířat předvádějících nacvičené kousky často zahrnuje hladovění a kruté zacházení. Tajná pátrání opakovaně doložila, že zvířata jsou bita a dostávají elektrické šoky.
Několik zemí – mimo jiné Rakousko, Kostarika, Dánsko, Finsko, Indie, Izrael a Švédsko – využívání divokých zvířat v cirkusech zakazuje anebo přísně omezuje. V Brazílii se dalo do pohybu hnutí za zákaz divokých zvířat v cirkusech poté, co se vyhladovělým lvům podařilo popadnout a sežrat malého chlapce.
Několik významných měst a řada místních samospráv po celém světě cirkusová představení s divokými zvířaty nepovoluje. Bolívie se loni stala první zemí, která v cirkusech zakázala veškerá zvířata, divoká i domácí. Toto rozhodnutí následovalo po tajném vyšetřování organizace Animal Defenders International, které odhalilo šokující týrání cirkusových zvířat. Britská vláda se teď v otázce využívání zvířat v cirkusech radí přes internet s veřejností. Mnozí lidé doufají, že půjde o první krok k zákazu.
Snahy bránit zábavní parky a cirkusy poukazem na to, že lidi „vzdělávají“, bychom neměli brát vážně. Tyto podniky jsou součástí komerčního zábavního průmyslu. Nejvýznamnější lekce, již do tvárného smýšlení dětí otisknou, říká, že je přípustné držet zvířata v zajetí pro zábavu člověka. Jde o opak etického přístupu ke zvířatům, který bychom se měli snažit dětem vštěpovat.
Zviklat bychom se neměli nechat ani argumentem, že cirkusy přinášejí zaměstnanost. Obchod s lidskými otroky také zajišťoval zaměstnanost, a přece to nebyl důvod pro jeho zachování. Každopádně v zemích, kde platí omezení či zákazy cirkusů se zvířaty, vzkvétají cirkusy s výhradně lidskými účinkujícími.
Držet divoká zvířata v zábavních parcích a v cirkusech je neomluvitelné. Než zakročí naše vlády, měli bychom se místům, kde jsou divoká zvířata držena v zajetí pro naši zábavu, vyhýbat a nepodporovat je. Nebude-li veřejnost za jejich návštěvu platit, byznys vydělávající na držení zvířat v zajetí se neudrží. Až nás děti požádají, abychom je vzali do cirkusu, měli bychom si zjistit, jestli daný cirkus používá divoká zvířata. Pokud ano, měli bychom dětem vysvětlit, proč je tam nevezmeme, a nabídnout jim zábavu v cirkuse, který divoká zvířata nemá.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
MELBOURNE – V zábavním parku Sea World na Floridě minulý měsíc popadla velryba cvičitelku Dawn Brancheau, zatáhla ji pod vodu a mlátila s ní kolem. Než se dostavili záchranáři, Brancheau byla mrtvá.
Smrt cvičitelky je tragédie a člověk musí cítit soustrast s její rodinou. Incident ale vyvolává obecnější otázky: byl útok záměrný? Jednal samec kosatky pojmenovaný Tilikum a přezdívaný Tilly ze stresu způsobeného držením v zajetí ve sterilní betonové nádrži? Byl už unaven tím, že je nucen předvádět se pro pobavení davů? Je správné držet taková velká zvířata uzavřená v těsném prostoru?
Tilly měl podíl už na dvou dřívějších lidských úmrtích. Při jedné události spadl cvičitel do bazénu a Tilly a další dvě velryby jej utopily. Při jiné byl v nádrži s Tillym nalezen mrtvý muž, který se do areálu zřejmě dostal v noci, kdy je centrum Sea World zavřené. Pitva na těle muže prokázala otisk po kousnutí. Jeden z Tillyho potomků, prodaný do zábavního parku ve Španělsku, také zabil cvičitele, tak jako kosatky i v dalších parcích.
Richard Ellis, odborník na ochranu moří z Amerického přírodovědného muzea, je přesvědčen, že kosatky jsou chytré a že by takto nejednaly čistě z náhlého popudu. „Byl to předem promyšlený čin,“ řekl agentuře The Associated Press.
Co se Tillymu honilo hlavou, se nikdy přesně nedozvíme, ale víme, že v zajetí je už od doby, kdy mu byly asi dva roky – odchycen byl u islandského pobřeží v roce 1983. Kosatky jsou společenští savci a býval by žil ve skupince se svou matkou a dalšími příbuznými. Lze důvodně předpokládat, že náhlá separace byla pro Tillyho traumatická.
Akvárium navíc krajním způsobem omezuje pohyb, neboť žádná nádrž, jakkoli veliká, se nemůže ani přiblížit splnění potřeb zvířat, která tráví život v sociálních skupinách a proplouvají oceány na velké vzdálenosti. Joyce Tischlerová z organizace Animal Legal Defense Fund přirovnala držení šestitunové kosatky v nádržích Sea World k celoživotnímu držení člověka ve vaně. David Phillips, ředitel Mezinárodního projektu na ochranu mořských savců při organizaci Earth Island Institute, která byla v čele snah o resocializaci kosatky Keiko, proslavené filmem Zachraňte Willyho , prohlásil: „Kosatky si zaslouží lepší úděl než živoření ve stísněných bazénech.“
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
Když ale za způsob, jakým se chovají ke zvířatům v zajetí, ukazujeme prstem na Sea World, měli bychom na to, jak omezujeme cvičená zvířata, pohlédnout také obecněji. Ve většině zemí lze navštívit zoologické zahrady a vidět znuděná zvířata, která přecházejí sem a tam v klecích a nemohou dělat nic jiného než čekat na další krmení.
Ještě horším místem pro zvířata jsou cirkusy. Jejich životní podmínky jsou žalostné, obzvlášť u cestovních cirkusů, kde klece musí být malé, aby se daly přepravovat. Výcvik zvířat předvádějících nacvičené kousky často zahrnuje hladovění a kruté zacházení. Tajná pátrání opakovaně doložila, že zvířata jsou bita a dostávají elektrické šoky.
Několik zemí – mimo jiné Rakousko, Kostarika, Dánsko, Finsko, Indie, Izrael a Švédsko – využívání divokých zvířat v cirkusech zakazuje anebo přísně omezuje. V Brazílii se dalo do pohybu hnutí za zákaz divokých zvířat v cirkusech poté, co se vyhladovělým lvům podařilo popadnout a sežrat malého chlapce.
Několik významných měst a řada místních samospráv po celém světě cirkusová představení s divokými zvířaty nepovoluje. Bolívie se loni stala první zemí, která v cirkusech zakázala veškerá zvířata, divoká i domácí. Toto rozhodnutí následovalo po tajném vyšetřování organizace Animal Defenders International, které odhalilo šokující týrání cirkusových zvířat. Britská vláda se teď v otázce využívání zvířat v cirkusech radí přes internet s veřejností. Mnozí lidé doufají, že půjde o první krok k zákazu.
Snahy bránit zábavní parky a cirkusy poukazem na to, že lidi „vzdělávají“, bychom neměli brát vážně. Tyto podniky jsou součástí komerčního zábavního průmyslu. Nejvýznamnější lekce, již do tvárného smýšlení dětí otisknou, říká, že je přípustné držet zvířata v zajetí pro zábavu člověka. Jde o opak etického přístupu ke zvířatům, který bychom se měli snažit dětem vštěpovat.
Zviklat bychom se neměli nechat ani argumentem, že cirkusy přinášejí zaměstnanost. Obchod s lidskými otroky také zajišťoval zaměstnanost, a přece to nebyl důvod pro jeho zachování. Každopádně v zemích, kde platí omezení či zákazy cirkusů se zvířaty, vzkvétají cirkusy s výhradně lidskými účinkujícími.
Držet divoká zvířata v zábavních parcích a v cirkusech je neomluvitelné. Než zakročí naše vlády, měli bychom se místům, kde jsou divoká zvířata držena v zajetí pro naši zábavu, vyhýbat a nepodporovat je. Nebude-li veřejnost za jejich návštěvu platit, byznys vydělávající na držení zvířat v zajetí se neudrží. Až nás děti požádají, abychom je vzali do cirkusu, měli bychom si zjistit, jestli daný cirkus používá divoká zvířata. Pokud ano, měli bychom dětem vysvětlit, proč je tam nevezmeme, a nabídnout jim zábavu v cirkuse, který divoká zvířata nemá.