0

Regulační orgány potřebují nezávislost

Firemní účetní skandály - tyto ekonomické dějiny minulé dekády - prokazují, že globální finanční trhy potřebují politicky nezávislé regulační agentury. Řetěz finančních krizí, který poskvrnil devadesátá léta, měl mnoho různých příčin, ale jeho účinky obvykle zhoršovaly dysfunkční regulační systémy. Každá z krizí odhalila slabý a neúčinný právní rámec (často záměrně udržovaný politiky), neadekvátní a roztříštěnou kontrolu a shovívavé politické přístupy, nad nimiž může průmyslový lobbista jen jásat.

Až donedávna se nezávislosti finančních regulátorů a dohlížitelů dostávalo jen okrajové pozornosti. To je překvapující, uvědomíme-li si, že téma nezávislosti centrálních bank bylo živé už od druhé poloviny osmdesátých let. Za posledních 15 let, kdy se mnoho centrálních bank stalo nezávislými na vlivu státu, se výsledky v podobě nižší inflace cen staly nepopiratelnými. Jen nemnozí dnes zpochybňují důležitost nezávislosti centrálních bank pro dosažení monetární stability.

Nezávislost regulátorů finančního sektoru je stejně důležitá jako nezávislost centrálních bank, a to z mnoha shodných důvodů. Právě tak, jako centrální banky pomáhají soukromému sektoru přijímat dlouhodobá rozhodnutí založená na jasných a neměnných pravidlech, nezávislý regulátor finančního sektoru dokáže zajistit, aby se pravidla hry, již soudcuje, používala zásadově. Pokud budou bankéři předem vědět, že insolventní banky padnou a že lobbování za udržení jejich chodu neuspěje, budou méně riskovat a pravděpodobnost, že jejich chování povede k celkové bankovní krizi, se sníží.

Ale jakmile se do regulace přímo zapojí politici, výsledkem jsou ad hoc rozhodnutí a bankéři, kteří umějí využít své moci nebo dobrých styků, často zjišťují, že pro ně - jako mávnutím kouzelného proutku - pravidla neplatí. Velmi podobně vše probíhalo, když se politici přímo podíleli na stanovování úrokových sazeb, neboť výsledkem bylo zklamání jak ve smyslu důslednosti rozhodování, tak ve smyslu úspěšnosti boje proti inflaci. Měnová a finanční stabilita jsou dvě strany téže mince a musejí posilovat jedna druhou, a proto orgány, které nad nimi vykonávají dohled, potřebují srovnatelnou míru nezávislosti.