5

Plody GM plodin

NAIROBI – Keňský zákaz dovozu geneticky upravených (GM) plodin je odrazem znepokojivého trendu v zemi, která je tradičně pokládána za zemědělského inovátora. Zároveň toto rozhodnutí představuje obrovský krok zpět pro kontinent, jenž často jen s námahou zajišťuje vlastní potravinovou bezpečnost. Racionální vědecký přístup musí zvítězit nad předsudky, strachem a spekulacemi. A Keňa může stát v čele.

GM plodiny (kterým se rovněž říká geneticky naprojektované nebo biotechnologické) se opakovaně projevily jako bezpečné a po celém světě se úspěšně používají ke zvýšení zemědělské produktivity. Byrokracie, propaganda a dezinformace však brání milionům afrických farmářů včetně těch keňských v přístupu k technologii, která může zlepšit jejich živobytí a přispět k řešení nedostatku potravin.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Více než milion Keňanů je kvůli nedostatku obilnin v zemi v současné době odkázaný na potravinovou pomoc. Keňská Síť systémů včasného varování před hladomorem uvádí, že již tak vysoké ceny kukuřice porostou až do konce roku, což dále zatíží potravinovou bezpečnost a ekonomický výkon. V situaci, kdy se Keňa usilovně snaží nasytit své obyvatelstvo a stabilizovat ekonomiku, by GM technologie měla být vítaným prostředkem, jak zvýšit výnosy a příjmy, z čehož by měli prospěch zemědělci, spotřebitelé i životní prostředí.

Několik málo afrických zemí, které GM plodiny pěstují, z nich má významný užitek. Například zavedení GM kukuřice, sójových bobů a bavlny v Jihoafrické republice pomohlo v letech 1998 až 2012 zvýšit příjmy zemědělců o více než miliardu dolarů. Do značné míry to bylo díky GM odrůdám kukuřice, které zvýšily roční výnosy o 32% a dnes představují téměř 90% celkové úrody kukuřice v zemi. Navzdory prudce rostoucímu výkonu však Jihoafrická republika stále nedokáže exportovat tolik kukuřice, aby udržela krok s globální poptávkou.

Zemědělci v Burkině Faso dnes zase pěstují GM odrůdu bavlny, která přirozeně odolává ničivému hmyzu, a proto vyžaduje méně drahé pesticidy. Přechod od tradiční bavlny k upravené odrůdě pomohl zvýšit výnos o více než 18%, umožnil farmářům vydělávat o 61 dolarů na hektar více a pouze v roce 2013 znamenal zemědělské příjmy ve výši 1,2 miliardy dolarů.

Farmáři z Keni, která je průkopníkem zemědělských technologií, by bezpochyby dosáhli podobných výsledků. Tři čtvrtiny keňských potravin produkují drobní zemědělci – takoví, kteří vypěstují více než 90% světových GM plodin. Už dnes se očekává, že Keňané budou nesmírně těžit z nových GM odrůd vyvíjených místními vědci, jako je kukuřice odolná vůči hmyzu.

Navíc je Keňa jednou z několika málo afrických zemí s robustním regulačním rámcem, který dokáže nové odrůdy plodin hodnotit a schvalovat. Keňský zákon o biobezpečnosti z roku 2009 ustavil Národní úřad pro biobezpečnost (NBA), jeden z prvních podobných orgánů na kontinentu. Navzdory raným pokrokům v této oblasti je však keňský boj o GM plodiny zbytečně zpolitizovaný. V roce 2012 zakázal kabinet bez konzultace s NBA dovoz GM plodin – své rozhodnutí přitom založil na všeobecně odsuzované a později odvolané studii, která nepravdivě spojovala GM potraviny s rakovinou.

Nedávno zase keňská vláda jmenovala speciální společný tým, který má prověřit biotechnologie. Jeho závěry zatím nebyly zveřejněny, avšak nepříznivě laděné poznámky předsedy týmu naznačují další zmatky v této otázce; hrozí tedy, že zemědělci, vědci i veřejnost zůstanou v nejistotě právě ve chvíli, kdy jsou GM plodiny nejvíce zapotřebí.

Jasná příležitost nasytit obyvatelstvo se promrhává kvůli politice a byrokracii, přičemž Keňa bohužel není v tomto směru v Africe sama. Zoufale potřebná legislativa o biobezpečnosti už byla například odložena v Nigérii a v Ugandě.

Velkou část problému tvoří malá skupinka aktivistů, kteří proti GM technologiím protestují z „morálních“ důvodů. Obvykle přitom tvrdí, že GM plodiny nejsou bezpečné – kteréžto stanovisko vědecká komunita v posledních dvou desetiletích striktně odmítla. Rovněž Světová zdravotnická organizace potvrdila, že se „neprojevily žádné dopady na lidské zdraví v důsledku konzumace takových potravin“. Každá nová GM plodina navíc musí splňovat přísné zdravotní, ekologické a kvalitativní normy.

Tito aktivisté to možná myslí dobře, ale spolu s hrstkou dezinformovaných politiků brzdí zemědělskou technologii a produktivitu v celé Africe. GM plodiny jistě nejsou všelékem, avšak představují důležitý nástroj k dosažení potravinové bezpečnosti a ekonomické prosperity.

Fake news or real views Learn More

Proto by rozhodování o zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti nových odrůd plodin mělo stát na vědeckých důkazech, nikoliv na politických tahanicích a neopodstatněných „morálních“ argumentech. Pokud keňské úřady zaujmou při politickém rozhodování přístup založený na důkazech, budou moci zlepšit miliony lidských životů doma a vytvoří neocenitelný precedens pro celý kontinent.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.