5

Plody GM plodin

NAIROBI – Keňský zákaz dovozu geneticky upravených (GM) plodin je odrazem znepokojivého trendu v zemi, která je tradičně pokládána za zemědělského inovátora. Zároveň toto rozhodnutí představuje obrovský krok zpět pro kontinent, jenž často jen s námahou zajišťuje vlastní potravinovou bezpečnost. Racionální vědecký přístup musí zvítězit nad předsudky, strachem a spekulacemi. A Keňa může stát v čele.

GM plodiny (kterým se rovněž říká geneticky naprojektované nebo biotechnologické) se opakovaně projevily jako bezpečné a po celém světě se úspěšně používají ke zvýšení zemědělské produktivity. Byrokracie, propaganda a dezinformace však brání milionům afrických farmářů včetně těch keňských v přístupu k technologii, která může zlepšit jejich živobytí a přispět k řešení nedostatku potravin.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Více než milion Keňanů je kvůli nedostatku obilnin v zemi v současné době odkázaný na potravinovou pomoc. Keňská Síť systémů včasného varování před hladomorem uvádí, že již tak vysoké ceny kukuřice porostou až do konce roku, což dále zatíží potravinovou bezpečnost a ekonomický výkon. V situaci, kdy se Keňa usilovně snaží nasytit své obyvatelstvo a stabilizovat ekonomiku, by GM technologie měla být vítaným prostředkem, jak zvýšit výnosy a příjmy, z čehož by měli prospěch zemědělci, spotřebitelé i životní prostředí.

Několik málo afrických zemí, které GM plodiny pěstují, z nich má významný užitek. Například zavedení GM kukuřice, sójových bobů a bavlny v Jihoafrické republice pomohlo v letech 1998 až 2012 zvýšit příjmy zemědělců o více než miliardu dolarů. Do značné míry to bylo díky GM odrůdám kukuřice, které zvýšily roční výnosy o 32% a dnes představují téměř 90% celkové úrody kukuřice v zemi. Navzdory prudce rostoucímu výkonu však Jihoafrická republika stále nedokáže exportovat tolik kukuřice, aby udržela krok s globální poptávkou.

Zemědělci v Burkině Faso dnes zase pěstují GM odrůdu bavlny, která přirozeně odolává ničivému hmyzu, a proto vyžaduje méně drahé pesticidy. Přechod od tradiční bavlny k upravené odrůdě pomohl zvýšit výnos o více než 18%, umožnil farmářům vydělávat o 61 dolarů na hektar více a pouze v roce 2013 znamenal zemědělské příjmy ve výši 1,2 miliardy dolarů.

Farmáři z Keni, která je průkopníkem zemědělských technologií, by bezpochyby dosáhli podobných výsledků. Tři čtvrtiny keňských potravin produkují drobní zemědělci – takoví, kteří vypěstují více než 90% světových GM plodin. Už dnes se očekává, že Keňané budou nesmírně těžit z nových GM odrůd vyvíjených místními vědci, jako je kukuřice odolná vůči hmyzu.

Navíc je Keňa jednou z několika málo afrických zemí s robustním regulačním rámcem, který dokáže nové odrůdy plodin hodnotit a schvalovat. Keňský zákon o biobezpečnosti z roku 2009 ustavil Národní úřad pro biobezpečnost (NBA), jeden z prvních podobných orgánů na kontinentu. Navzdory raným pokrokům v této oblasti je však keňský boj o GM plodiny zbytečně zpolitizovaný. V roce 2012 zakázal kabinet bez konzultace s NBA dovoz GM plodin – své rozhodnutí přitom založil na všeobecně odsuzované a později odvolané studii, která nepravdivě spojovala GM potraviny s rakovinou.

Nedávno zase keňská vláda jmenovala speciální společný tým, který má prověřit biotechnologie. Jeho závěry zatím nebyly zveřejněny, avšak nepříznivě laděné poznámky předsedy týmu naznačují další zmatky v této otázce; hrozí tedy, že zemědělci, vědci i veřejnost zůstanou v nejistotě právě ve chvíli, kdy jsou GM plodiny nejvíce zapotřebí.

Jasná příležitost nasytit obyvatelstvo se promrhává kvůli politice a byrokracii, přičemž Keňa bohužel není v tomto směru v Africe sama. Zoufale potřebná legislativa o biobezpečnosti už byla například odložena v Nigérii a v Ugandě.

Velkou část problému tvoří malá skupinka aktivistů, kteří proti GM technologiím protestují z „morálních“ důvodů. Obvykle přitom tvrdí, že GM plodiny nejsou bezpečné – kteréžto stanovisko vědecká komunita v posledních dvou desetiletích striktně odmítla. Rovněž Světová zdravotnická organizace potvrdila, že se „neprojevily žádné dopady na lidské zdraví v důsledku konzumace takových potravin“. Každá nová GM plodina navíc musí splňovat přísné zdravotní, ekologické a kvalitativní normy.

Tito aktivisté to možná myslí dobře, ale spolu s hrstkou dezinformovaných politiků brzdí zemědělskou technologii a produktivitu v celé Africe. GM plodiny jistě nejsou všelékem, avšak představují důležitý nástroj k dosažení potravinové bezpečnosti a ekonomické prosperity.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Proto by rozhodování o zdravotní nezávadnosti a bezpečnosti nových odrůd plodin mělo stát na vědeckých důkazech, nikoliv na politických tahanicích a neopodstatněných „morálních“ argumentech. Pokud keňské úřady zaujmou při politickém rozhodování přístup založený na důkazech, budou moci zlepšit miliony lidských životů doma a vytvoří neocenitelný precedens pro celý kontinent.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.