0

Cesta, kterou se Francie nevydala

Nový francouzský prezident, ať už se jím stane Nicolas Sarkozy, anebo Ségolène Royalová, bude mít před sebou těžký úkol, aby postavil francouzskou ekonomiku zpátky na nohy. Zatímco světová ekonomika zaznamenává již čtvrtý rok po sobě boom v podobě bezprecedentního ekonomického růstu ve výši kolem 5%, francouzské hospodářství pokulhává. V roce 2006 vzrostlo o pouhá 2,2% a podle nedávného průzkumu provedeného Německými instituty pro hospodářský výzkum lze v letech 2007 a 2008 očekávat růst ve výši 2,1%, respektive 1,9%. To je významně méně, než činí průměr pro zmíněná tři léta ve starých členských zemích EU – totiž 2,7%, 2,6% a 2,4%.

Francie je v současné době jedním z evropských loudalů, který jen o málo předčí Itálii a Portugalsko. Dokonce i Německo si vede lépe. Německá ekonomika se díky růstu ve výši 2,7% v roce 2006 propracovala zpět na průměr starých členských zemí EU a lze očekávat, že v letech 2007 a 2008 poroste tempem 2,4%, což je mnohem více než Francie.

Skrovný hospodářský růst Francie je překvapivý. Její ekonomika si až donedávna vedla docela dobře a předčila mnoho členských zemí EU. Zatímco německá ekonomika vzrostla v letech 1995 až 2005 o pouhých 14%, díky čemuž se stala po Itálii evropským „viceloudalem“, francouzské hospodářství zaznamenalo růst o 23,6%, což se téměř rovnalo průměru 24,3% v zemích staré EU. V roce 2001 předběhl francouzský hrubý národní důchod na hlavu Německo a dnes je o 4% vyšší. Zdá se však, že poslední údaje o růstu tento trend prozatím obrátily.

Údaje o francouzské zaměstnanosti jsou děsivé ještě déle. V roce 2006 činila míra nezaměstnanosti ve Francii 9,4%, což bylo o plný procentní bod více než v Německu. Očekává se, že do roku 2008 by mohla nezaměstnanost ve Francii klesnout pouze na 8,2%, zatímco v případě Německa se očekává pokles na 6,3%.