0

Francouzská ekonomika ghetta

Mladí lidé, kteří pustoší Francii, si uvědomují, že nemají budoucnost. Proto vypalují auta. Kolik francouzských politiků si však uvědomuje, že je zde částečně na vině i jejich milovaný „sociální model“?

Chudí přistěhovalci druhé generace ve Francii nemají žádné ekonomické vyhlídky ze dvou hlavních důvodů. Za prvé ekonomika roste až příliš pomalu. Stejně jako ve většině kontinentální Evropy je zde hospodářská výkonnost v posledních více než dvou desetiletích enormním zklamáním. Francie si však vede ještě hůře než její sousedé.

V období let 1980 až 2000 zaznamenaly pouze dvě země OECD, Německo a Řecko, pomalejší růst příjmů na hlavu než Francie. Německo však muselo zvládnout obrovské náklady a trauma ze sjednocení s východními spolkovými zeměmi. Řecku zase ublížily války na Balkáně. Nač se vymluví Francie?

A za druhé, ať už ve Francii existuje jakýkoliv růst, chudí jeho přínos nepocítí. Mnozí mladí přistěhovalci druhé generace jsou doslova vyloučeni z trhu práce. Průměrná míra nezaměstnanosti zůstává již několik let zaseknutá na úrovni kolem 10% - což je jedna z nejvyšších hodnot v OECD. Mezi mladými je přitom více než dvojnásobná. A mezi těmi, kdo nedokončili školu na předměstí, z nichž se staly zóny bezvýchodnosti a beznaděje, dosahuje 40 i více procent.