21

Mylná představa Françoise Hollandea o Francii

LONDÝN – Nový francouzský prezident François Hollande dosáhl od svého květnového zvolení řady pozoruhodných politických vítězství doma i v Evropě. Jeho úspěšná bilance bohužel nevyhnutelně povede k ekonomickému zúčtování, které u zjevně nic netušících francouzských občanů vyvolá šok a přinese zkázu přístupu francouzské elity k „budování Evropy“.

Po nástupu do prezidentské funkce získal Hollande parlamentní většinu a dotlačil Německo k přijetí společné zodpovědnosti za dluhy států eurozóny. Ve francouzských firmách a ekonomických kruzích se však silně rozšířilo tušení krize.

Největší nebezpečí – které dost možná podceňují i nejtvrdší Hollandeovi kritici – ovšem nespočívá ani tak v prezidentových individuálních politických přehmatech (jakkoliv i ty mohou být vážné), jako spíše ve dvou spojených problémech v podobě francouzských ekonomických nerovnováh a krize v eurozóně. Kdyby se tyto problémy daly řešit odděleně, snad by se prezidentovi podařilo se jimi protrmácet; společně však nejspíš potvrdí francouzskou ztrátu konkurenceschopnosti.

Snižující se konkurenceschopnost nejlépe vystihuje jediný ukazatel: jednotkové náklady práce, které měří průměrné náklady na pracovní sílu na jednotku výkonu. V měnové unii má nesoulad mezi růstem mezd a přírůstkem produktivity – tedy jednotkových nákladů práce – za následek chronické hromadění obchodních přebytků či schodků.