PAŘÍŽ – Když se Françoise Hollanda krátce po zvolení příštím francouzským prezidentem novinář tázal, jaký jazyk použije, až se prvně setká s americkým prezidentem Barackem Obamou, odpověď byla výmluvná. „Hovořím anglicky plynuleji než bývalý prezident,“ zhodnotil se socialistický lídr s odcházejícím Nicolasem Sarkozym. „Ale francouzský prezident musí promlouvat francouzsky!“
Prohlášením, že ovládá lingua franca globálního dění, se Hollande prohlásil za moderního státníka, avšak zároveň dal najevo, že Francie si na mezinárodní scéně zachová co největší vliv. Deklaroval vlastně svůj závazek vůči internacionalismu a multilateralismu. Chce-li Francie zůstat zemí, která v diplomacii dává větší rány, než odpovídá její váze, je v jejím zájmu nespoléhat na bilaterální vztahy, ale působit spíše prostřednictvím mezinárodních organizací.
Hollande si je také vědom toho, že z historických a kulturních příčin musí být mezinárodní úloha Francie jiná než u ostatních zemí. Ve své knize Changer de destin (Změnit osud), publikované v únoru, potvrzuje, že francouzské poselství bude i nadále univerzální – což je postoj evokující rok 1789, kdy se zrodila francouzská republika, která byla na rozdíl od Spojených států od počátku považována za triumf svobody a demokracie.
PAŘÍŽ – Když se Françoise Hollanda krátce po zvolení příštím francouzským prezidentem novinář tázal, jaký jazyk použije, až se prvně setká s americkým prezidentem Barackem Obamou, odpověď byla výmluvná. „Hovořím anglicky plynuleji než bývalý prezident,“ zhodnotil se socialistický lídr s odcházejícím Nicolasem Sarkozym. „Ale francouzský prezident musí promlouvat francouzsky!“
Prohlášením, že ovládá lingua franca globálního dění, se Hollande prohlásil za moderního státníka, avšak zároveň dal najevo, že Francie si na mezinárodní scéně zachová co největší vliv. Deklaroval vlastně svůj závazek vůči internacionalismu a multilateralismu. Chce-li Francie zůstat zemí, která v diplomacii dává větší rány, než odpovídá její váze, je v jejím zájmu nespoléhat na bilaterální vztahy, ale působit spíše prostřednictvím mezinárodních organizací.
Hollande si je také vědom toho, že z historických a kulturních příčin musí být mezinárodní úloha Francie jiná než u ostatních zemí. Ve své knize Changer de destin (Změnit osud), publikované v únoru, potvrzuje, že francouzské poselství bude i nadále univerzální – což je postoj evokující rok 1789, kdy se zrodila francouzská republika, která byla na rozdíl od Spojených států od počátku považována za triumf svobody a demokracie.