1

Jak zvládnout čtvrtou průmyslovou revoluci

LondÝn – Technologické inovace už dlouho vyvolávají diametrálně odlišné reakce: pro některé nadšení z nových možností, pro jiné strach z disruptivních změn. Většina z nás si však ani neuvědomuje, co se děje. Změny bereme jako hotovou věc.

Lidská vynalézavost se příliš málo doceňuje či oceňuje, zejména na finančních trzích. Investoři jsou posedlí přízemnějšími věcmi: strachem z tvrdého přistání v Číně, dozvuky prudce klesajících cen ropy nebo rizikem, že by nějaký šok mohl uvrhnout křehkou světovou ekonomiku do nové recese či deflace.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Je zřejmé, že obavy z podmínek kolem globální poptávky nejsou nepodložené – tím posledním, co dnes světová ekonomika potřebuje, je bezpochyby obnovený stres. Navzdory veškeré naší úzkosti z nadměrného dluhu a neadekvátní hospodářské politiky však při zajišťování lepší životní úrovně a investičních příležitostí není nic důležitějšího než lidská vynalézavost. Nástup nových technologií s sebou skutečně nese příslib čtvrté průmyslové revoluce, což je téma letošního Světového ekonomického fóra v Davosu.

Základem první průmyslové revoluce byl parní stroj. Vynález Jamese Watta zavedený kolem roku 1775 se stal v devatenáctém století hnacím motorem rozšíření průmyslové výroby z Anglie coby země původu do Evropy a Spojených států. Druhá průmyslová revoluce trvající od poslední třetiny devatenáctého století do vypuknutí první světové války stála na novém vývoji v oblasti elektřiny, dopravy, chemie, ocelářství a (zejména) masové produkce a spotřeby. Industrializace se rozšířila ještě dál – do Japonska po reformách Meidži a také hluboko do Ruska, které na počátku první světové války zažívalo boom. Třetí průmyslová revoluce dorazila na konci minulého století v podobě vývoje a rozšíření informačních technologií.

Příslib čtvrté průmyslové revoluce spočívá v pokrocích v oblasti robotiky, internetu věcí, velkých objemů dat, mobilní telefonie a 3D tisku. Podle jednoho odhadu by úspěšné zavedení těchto nových technologií mohlo zvýšit globální produktivitu stejně, jako ji na konci 90. let zvýšily osobní počítač a internet. Pro investory nabízí čtvrtá revoluce příležitosti k obrovským ziskům srovnatelným s těmi, jichž dosahovali jejich předchůdci. Ti, kdo si jako první osvojili technologie čtvrté generace, už dnes dosahují famózního zhodnocení.

Nové éry zvyšujících se investic, produktivity a životní úrovně jsou nejen možné, ale přímo pravděpodobné a navracejí se s rostoucí četností. Všechny jsou výsledkem lidské vynalézavosti. Nové éry však vyžadují víc než jen základní vědu či „garážového“ podnikatelského filipa. Aby byly technologie transformativní, musí se zavést a rozšířit do každodenního života.

To se lehko řekne, ale hůř dělá. Na samotném počátku industrializace měl Watt finanční potíže a nedařilo se mu úspěšně zkomercializovat parní stroj, dokud nezaložil partnerství s anglickým výrobcem Matthewem Boultonem.

A co je ještě důležitější, dějiny naznačují, že entuziasmus – v makroekonomickém i tržním slova smyslu – může předběhnout realitu. Člověk nemusí být „pesimistou produktivity“ (jenž například tvrdí, že posledním velkým lidským vynálezem byla toaleta v domě), aby připustil, že řada nových technologií nakonec přinese méně, než slibovaly, případně investory odmění až s dlouhou časovou prodlevou.

Je dobré mít na paměti, že samotný princip energie z páry byl známý už téměř sto let před Boultonem a Wattem a že trvalo déle než půlstoletí, než jejich vyn��lez nahradil konvenční energii vodního mlýna v roli pilíře průmyslové výroby v devatenáctém století. Volta objevil elektrické články v roce 1800, ale trvalo dalších osm desetiletí, než byl zaveden stejnosměrný proud jako nástroj přenosu energie.

Také první elektronický počítač ENIAC byl tajně vyvinut už během druhé světové války. V nadcházejících desetiletích rostly výpočetní výkon i využití počítačů geometrickou řadou, avšak ještě na konci 80. let mohl nositel Nobelovy ceny za ekonomii Robert Solow vtipkovat, že počítačová éra se projevuje „všude kromě statistik produktivity“.

Pro investory má tato skutečnost závažné důsledky – mimo jiné z ní vyplývá nutnost být trpělivý a odolat pokušení přeplácet nadějné projekty v rané fázi. Na počátku může být identifikace poražených (kdo si dnes vzpomene na Wang Computers?) stejně důležitá jako výběr vítězů.

Zároveň je důležité pochopit, jak mohou technologie proměňovat i zdánlivě nesouvisející obory. Nástup výpočetního výkonu umožnil velkým americkým maloobchodům – Walmart, Staples, Home Depot a dalším – vytěsnit rodinné prodejny i zavedené maloobchodní řetězce z 50. a 60. let. Výpočetní výkon v kombinaci s pokroky v oblasti logistiky dopravy, skladování a zásobování umožnil realizovat maloobchodní prodej s dosud nevídanými úsporami z rozsahu.

Dnes však titíž giganti čelí náporu internetového prodeje, který slibuje ještě vyšší úspory z rozsahu a logistickou efektivitu, jež podkopává i ty nejefektivnější kamenné provozovny.

Stojí za tím vynalézavost. Ta je však také destruktivní, abychom parafrázovali Josepha Schumpetera. Dnes hovoříme o „disruptivních technologiích“, avšak tímto eufemismem by se nikdo neměl nechat zmást: nové způsoby produkce často zabíjejí staré průmyslové obory a pracovní místa dříve, než se podaří plně realizovat výhody spojené s nastupující metodou. Ruku v ruce s lidským pokrokem jde zákonitě i jistý stupeň násilí.

Fake news or real views Learn More

Proto účastníci lednové davoské konference diskutují o tom, jak „zvládnout“ čtvrtou průmyslovou revoluci. Navzdory všem inspirativním příslibům technologického pokroku jsou totiž jejich obavy podložené.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.