Čtyři únikové cesty

BERKELEY – Když se ekonomika propadne do deprese, jsou čtyři způsoby, jimiž se vlády mohou pokusit vrátit zaměstnanost na běžnou hladinu a produkci na úroveň jejího „potenciálu“. Říkejme jim fiskální politika, úvěrová politika, měnová politika a inflace.

Inflaci lze vysvětlit nejpřímočařeji: vláda natiskne spoustu bankovek a utratí je. Mimořádná hotovost v ekonomice zvýší ceny. Jak ceny rostou, lidé si nechtějí nechávat peníze po kapsách ani na účtech, protože jejich hodnota ze dne na den slábne, a tak zvýší tempo útrat ve snaze vymáčknout ze znehodnocujících se peněz své bohatství a přelít jej do reálných aktiv, která za něco stojí. Toto utrácení vytrhne lidi z nezaměstnanosti a vtáhne je do práce a zvedá využití kapacit na běžné úrovně a produkci na „potenciální“ hladinu.

Příčetní lidé se ale inflaci raději vyhnou. Jde o nesmírně nebezpečné opatření, které podrývá kritéria hodnoty, proměňuje ekonomickou kalkulaci v prakticky nemožný úkon a náhodně přerozděluje bohatství. John Maynard Keynes to vyjádřil takto: „Neexistuje jemnější a jistější prostředek rozvrácení zavedené základny společnosti než narušit morálku měny. Tento proces zaměstná všechny skryté síly ekonomických zákonů na straně destrukce a učiní tak způsobem, jejž nedokáže odhalit ani nejpřednější génius…“ Vlády se však k inflaci uchýlí, než aby dopustily další Velkou hospodářskou krizi – měli bychom se ale rozhodně raději vynasnažit, abychom do takové situace vůbec nedospěli, existuje-li alternativní způsob oživení zaměstnanosti a produkce.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/YKMjU9g/cs;